Problémy s digitalizací stavebního řízení a kolapsem práce stavebních úřadů jsou podstatně větší průšvih, než byly loni maléry kolem přijímacího řízení na střední školy. To šestý týden od spuštění dlouho ohlašovaných změn, řekla Deníku pražská architektka Marie Špačková. V oboru je známá nejen jako autorizovaná architektka s projekční praxí, ale také třeba jako ředitelka Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství, jež mimo jiné pořádá soutěžní přehlídky Stavba roku.

Dokáže navíc díky dokonalé znalosti prostředí posoudit aktuální situaci ze všech stran. V minulosti také po čtyři roky vedla stavební úřad pro Prahu-západ, působící v rámci radnice v Černošicích, a tak dobře ví, jak stavební řízení funguje. Nejen z pohledu architektů a stavebníků, ale i úředníků. Přičemž úřednická praxe podle jejího mínění očividně chybí lidem, kteří elektronický model práce stavebních úřadů připravovovali. Má za to, že kdyby si někdo z nich zkusil stavební úřad vést, na spoustu nynějších diskusí nemuselo dojít.

I to, jaké komplikace provázely přijímací řízení na střední školy, ostatně zná nikoli z první ruky, ale skutečně z té nejbezprostřednější blízkosti. Má zkušenosti s tím, co se odehrávalo, když se její 15letá dcera hlásila na konzervatoř. Dvě velká zaškobrtnutí státu, která vzedmula rozruch a vlnu emocí, tak zažila na vlastní kůži – nejprve jako matka, nyní jako architektka. Netají se přitom přesvědčením: teď je to větší průšvih; už jen počtem lidí, kterého se problém týká.

Od neznalosti k poznání problémů

Špačková, jež je dodnes v kontaktu s řadou bývalých kolegů z úřednických dob, považuje za nešťastné nejen fungování nového digitálního systému, který se dolaďuje v ostrém provozu, ale i nedostatečná školení bez možnosti si práci vyzkoušet předem; šlo prý vlastně jen o prezentace. Propojení s dalšími systémy Deníku označila za „přímo ďábelské“ (přičemž na památkáře se prý zapomnělo docela).

Úředníkům také nezávidí situaci, kdy musí „překlikávat“ mezi jednotlivými PDF dokumenty, když se může stát, že na dvou obrazovkách je při posuzování potřebné mít současně otevřeno 15 výkresů, k tomu technickou zprávu – a ještě stanoviska dotčených orgánů. Nejen že to není „ideální komfort“, ale snadno se pak i něco přehlédne… Nesouhlasí tedy se stanovisky ministerstva pro místní rozvoj, pod něž stavební úřady spadají, že těžkosti mají z valné části na triku úředníci: jejich nechuť, neochota – a někdy i neschopnost změnit styl práce. Sama to vnímá tak, že na úřadech panuje spíše zoufalství.

À propos: stanoviska dotčených orgánů: PDF místo papíru a fakt, že je stavební úřad osloví sám, Špačková nepovažuje za výhru. Pokud je vydáno nesouhlasné stanovisko, investor má problém dozvědět se, co bylo příčinou, když s těmito orgány není v kontaktu on sám. A ještě komplikovanější je prý dospět k nápravě: z pohledu architektky nestačí drobné úpravy projektu, které by řešily vytýkaný problém. „Musíte změnit dokumentaci zásadním způsobem,“ ohrazuje se Špačková, „úřad musí držet linii a jen po drobné úpravě to schválit nemůže.“ Jisté je, že tohle jsou slova schopná vyvolat i obsáhlejší polemiku.

Výtky Špačkové tím ale nekončí. Poukázala také na další nedostatky, když podle ní nebyla s předstihem řešena třeba možnost nahlížení do digitální dokumentace. A připomíná skok, který nastal: dnes stavební úřady požadují vše v elektronické podobě, přičemž ještě přednedávnem byl naopak papír nezbytností. Všechno muselo být vytisknuté a orazítkované; digitální dokumenty si úředníci nemohli otevřít – či alespoň ne s potvrzením právoplatnosti.

Kritický pohled zdola nahoru

Architektka také míní, že v rámci digitalizace stavebního řízení bude třeba udělat podstatně více než nahradit papírové podklady formátem PDF. Nedokáže například pochopit, jak je možné, že má zprávy z Moravy o tom, že tam některá pracoviště údajně stále čekají na dodání počítačů. Pozastavuje se nad tím, že potřebné počty někdo neznal předem.

Vždyť přece ministerstvo má k dispozici přesná data. Už v době, kdy ona vedla stavební úřad, tedy před nějakými deseti roky, se mu pravidelně posílaly detailní statistiky; mimo jiné údaje o počtech pracovníků a pracovních úvazků. „Ta čísla se ministerstvu dávají už iks let,“ poznamenala Špačková. A vidí to jasně: Patrně s nimi někdo neuměl pracovat.

Zlepšení a zrychlení? Snad zhruba za půl roku

Nelze tvrdit, že by aktuální stav přechodu stavebních úřadů na digitální zpracování agendy uskutečnění některých projektů ohrožoval nebo oddaloval, řekla ve středu Deníku mluvčí České komory architektů (ČKA) Barbora Sedlářová. Takové prohlášení by vnímala jako přehnané, i když nepopírá, že digitalizace stavebního řízení představuje problém.

Problémy fungování Portálu stavebníka ostatně ČKA čerstvě rozbírá i na svém webu. A netají, že některé z obtíží přímo ohrožují možnost podat žádost o vydání povolení záměru. Před dvěma týdny, po třech týdnech zkušeností s problémovou novinkou, tudíž ČKA oslovila ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti), načež se uskutečnilo několik schůzek se zástupci ministerstva včetně „kulatého stolu“ s programátory systému.

„Komora nabídla veškerou spolupráci, aby portál vyhověl praktickým potřebám projektantů,“ shrnuje web s tím, že v diskusi byly řešeny zásadní problémy: nedostatečné nebo žádné propojení s katastrem nemovitostí (opraveno 30. července), nefunkčnost slíbeného systému zastupování (REZA), který umožní, aby k jednomu stavebnímu záměru mělo přístup více osob (náprava bude možná až někdy v říjnu), či nutnost opětovného vyplňování obsahově totožných žádostí o vydání závazného stanoviska (možnost vytvoření kopie žádosti je přislíbena v dohledné době). O novinkách spojených s Portálem stavebníka bude ČKA informovat své členy prostřednictvím webináře, který chystá na 20. srpna. Projektanti však také dostali upozornění, že část stížností je způsobena nedostatečnou znalostí nového stavebního zákona i prováděcích vyhlášek a nesprávnými představami o tom, jak by systém měl fungovat.

ČKA postupuje i v součinnosti s kolegy z České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, řekla Deníku mluvčí Sedlářová. Připomněla, že zmiňované informace včetně pokynů, jak upozorňovat na problémy (což bude komora předávat ministerstvu souhrnně), se k architektům dostaly také prostřednictvím newsletteru předsedy komory Jana Kasla. „Učíme se používat elektronické autorizační razítko spolu s časovým razítkem, vytváříme archivační PDF A-3 – a především jsme přestali kopírovat stohy výkresů a lepit štítky na desky… A také zkoušíme podávat žádosti s dokumentací do Portálu stavebníka. Před horkem se dá utéct do chladnějších krajin, i když už tají ledovce i za polárním kruhem, nebo do klimatizované místnosti. Před digitalizací neutečeme nikam,“ poznamenal.

Ani Kasl netají, že situace je vážná. „Naplnily se prakticky všechny obavy z nedostatečného prověření digitálních systémů i naší připravenosti na změny,“ konstatoval. Portál stavebníka označil jako „spuštěný nedodělek“. Připouští však , že bez ostrého provozu by nebylo možné odladit jeho chyby. Předpokládá, že se tak stane do půl roku. A pak? „Až budou napraveny všechny chyby spuštěného portálu a až budou úřady a dotčené orgány moci rozhodovat o podaných záměrech, dočkáme se, věřím, zlepšení a zrychlení povolování staveb,“ doufá předseda ČKA Kasl.