"Vyjadřujeme svoji nespokojenost s tím, jak naše vláda podle nás velmi nedostatečně a velmi málo koná ve věci klimatické krize," řekla ČTK za organizátory Marie Skalková. Studenti se podle ní po loňské stávce, při které studenti nocovali ve fakultních budovách, dvakrát setkali se zástupci vlády, ale jednání nikam nevedla.

"Jediné, co nám zástupci vlády byli schopní mezi spoustou mlhavých vyjádření slíbit, bylo, že se v Česku přestane spalovat uhlí do roku 2033," dodala aktivistka. To je však podle ní v rozporu s tím, že báňský úřad nedávno zatím nepravomocně rozhodl prodloužit povolení těžby v dole Bílina do roku 2035.

Ministerstvo průmyslu v březnu uvedlo, že prodloužení těžby se s cílem vlády odklonit se do roku 2033 od uhlí nevylučuje. K této situaci se kriticky vyjadřovali také řečníci, kteří při zastávkách pochodu promluvili na Staroměstském a Václavském náměstí a náměstí Republiky.

Účastníci protestu se sešli v úterý 2. května před 16:00 před ministerstvem financí na Malé Straně, kde křídami na chodníku zanechali nápisy jako "Na mrtvé planetě není vyrovnaný státní rozpočet", "Financujte obnovitelné zdroje, ne fosilní kapitalismus" nebo "Řešme uhlí dřív, než nás zruinuje".

Podobná hesla studenti skandovali i při pochodu, zazněly slogany jako "Příští zimu bez fosilního plynu", "MPO má pracovat, proto jdeme stávkovat" nebo "Máme holé ruce - zelená revoluce". Na pochod dohlíželi policisté z antikonfliktního týmu a obešel se bez incidentů.

Studentský protest Antifosilní jaro, který organizují Univerzity za klima (UZK) | Video: Deník/ Radek Cihla

Po zhruba dvou hodinách od zahájení průvod dorazil k MPO, kde někteří účastníci akce strávili noc a plánují zde zůstat až do čtvrtka.  "Myslíme si, že právě tento resort má zásadní vliv na to, jaký energetický mix u nás máme, a že je to právě tento resort, který by měl být nejvíc proaktivní," vysvětlil další z mluvčích studentů Jan Kubišta, proč organizátoři zvolili právě budovu MPO.

Kromě jasného plánu odklonu od fosilních paliv aktivisté požadují také to, aby Česko odstoupilo od energetické charty, které podle nich republice nic nepřináší a jen dává energetickým korporacím do ruky nástroj k vydírání prostřednictvím mezinárodních arbitráží. Dalším požadavkem podle Kubišty je, aby přechod od fosilních zdrojů neohrozil lidi, kteří jsou v tomto sektoru zaměstnáni.

Hnutí Univerzity za klima vzniklo na jaře 2019 v reakci na středoškolskou iniciativu Fridays for Future (Pátky pro budoucnost), jejíž vznik podnítila švédská aktivistka Greta Thunbergová.