Klára Cibulková ve hře ztvárnila jazykovou korektorku, která trpí právě takovým onemocněním. Při hraní se sama vyrovnávala s odchodem maminky manžela, o kterou dva roky pečovala a která zemřela letos v červnu. „Bylo to velmi intenzivní a spousta těch věcí pro mě byla osobních. Je to poměrně čerstvé a situace jsou to velmi podobné,“ vypráví Cibulková s tím, že její tchyně měla Parkinsonovu chorobu a dodává, že se: „musíte smířit s tím, že se osoba mění, už není taková, jaká byla. Je prostě nemocná a odchází, a to je asi to nejtěžší. Proto myslím, že spousta lidí empatizuje s Aničkou, jako s postavou pečovatele, protože se tam každý může najít.“

I herečka Anna Kameníková má s péčí osobní životní zkušenost. „My jsme se starali o babičku, která měla demenci. Téměř všichni mladí mají zkušenost s tím, že jim odchází pradědeček, dědeček a pak i časem tatínek. To je život, každý se v tom najde,“ upřesnila Kameníková.

Výskyt onemocnění výrazně vzrostl

Podle lékařů výskyt neurologických onemocnění za posledních 30 let stále narůstá. Jsou nejen častou příčinou úmrtí, pacienti ale kvůli nim strádají a zažívají takzvané ztracené roky v důsledku chronického neurologického onemocnění. Co je příčinou, však není úplně jasné.

Lékař Robert Jech o vzestupu neurologických onemocnění, jako je Alzheimer nebo Parkinson

Zdroj: Eliška Stodolová

Častější výskyt neurodegenerativních chorob, jako je Alzheimerova a Parkinsonova nemoc, je obvykle spojován se stárnutím. Ale přibývají i další faktory. Výskyt těchto chorob mezi roky 1990 až 2016 stoupl až na 145 %. „V případě Parkinsonovy nemoci nárůst výskytu nevysvětlíme jen efektem stárnutí. Její výskyt narůstá o více než 20 % rychleji, než bychom očekávali. Příčinou je zejména negativní vliv toxických látek v životním prostředí, na který jsou zvláště citlivé buňky mozku produkující dopamin,“ uvádí již vědecky prokázanou souvislost přednosta Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN Robert Jech.

Výrazným varovným signálem je vada řeči

Řada akutních i chronických neurologických chorob se projevuje poruchou řeči neboli afázií. „Právě afázie jsou proto důležitým příznakem, který bychom měli umět rozpoznat. Pokud vznikne náhle, například během několika minut, může jít o příznak mrtvice, která vyžaduje urgentní řešení. Pacient se v takových situacích nedokáže vyjádřit. Buď nemluví vůbec, nebo opakuje stejná jednoduchá slova nebo slabiky, a sám je tím nepříjemně překvapen. Jde o takzvanou motorickou afázii. V jiných případech si toho není vědom, hovoří nesouvisle a jeho slovní produkce připomíná slovní salát, což je takzvaná senzorická afázie. Často se obě formy míchají navzájem,“ vysvětluje lékař Jech.

TK o problematice neplodnosti a umělém oplodnění. Britka Louise Brown, která se před 45 lety narodila, jako první dítě, ze zkumavky
Každý pátý pár nemůže počít. Problém představila první žena narozená ze zkumavky

V každém případě je to okolí, které musí tyto varovné příznaky včas rozpoznat a pacientovi zavolat záchranku. Jak upřesnila herečka Cibulková, nejhorší pro ní bylo poznání, že je člověk uvnitř hlavy stále mentálně i inteligenčně přítomný, ale nemůže se vyjádřit. „A to je ty lidi nejhorší, protože se nemůžete vyjádřit a ostatní vám nerozumí. Tím se dostáváte do úzkosti, deprese, a pokud nemáte okolo sebe blízkou rodinu, která vám pomůže, tak to může mít opravdu velký sešup,“ uvedla s tím, že sama kvůli divadelní hře navštívila klub pro tyto pacienty, odborníky a dozor nad správným provedením divadelní hry převzal lékař Filip Růžička.

Analýza řeči funguje k rozpoznání příznaků nemoci

Podle lékaře Jecha řada řečových poruch vzniká také pozvolna jako projev jiného, zpravidla neurodegenerativního onemocnění. Může jít o poruchu obsahu řeči, například u Alzheimerovy nemoci, nebo výslovnosti, která má specifický charakter v závislosti na místě, které je v mozku poškozeno. U Parkinsonovy nemoci je řeč tichá a monotónní, u poškození mozečku připomíná výslovnost opilce, u amyotrofické laterální sklerózy (ALS) je setřelá, protože pacientovi dělá problém pohyb jazykem a rty.

Neurologická klinika 1. LF UK a VFN se programově zabývá výzkumem řeči a dalších příznaků, které vzniku neurodegenerativních poruch předcházejí. Lékaři pomocí pokročilých analýz řeči dokážou rozpoznat první projevy Parkinsonovy nemoci, jež jsou sluchem těžko postřehnutelné.

Lékař Robert Jech o vzestupu neurologických onemocnění, jako je Alzheimer nebo Parkinson, ukázka poruch řeči

Zdroj: Eliška Stodolová

Lze je ale například velmi dobře zaznamenat z telefonních hovorů, a právě na tento projekt oba získali grantovou podporu. „Pokud má dotyčný člověk současně poruchu čichu nebo poruchu chování v REM spánku, která se projevuje motorickým neklidem v době, kdy se nám zdají sny, je téměř jisté, že se u něj v horizontu několika let rozvine nějaké závažné neurodegenerativní onemocnění. V současné době takové potenciální pacienty v riziku cíleně vyhledáváme, abychom jim byli případně schopni nabídnout neuroprotektivní léčbu – až bude k dispozici,“ uvádí profesor Jech.

Léčba pomocí zavedených elektrod

V současnosti je dostupná především takzvaná symptomatická farmakologická terapie, která v mozku většinou jen nahrazuje nějakou chybějící látku (u různých onemocnění jinou), ovlivnit ale průběh onemocnění nedokáže. „Příznaky Parkinsonovy nemoci mohou být také dlouho velmi účinně kompenzované pomocí hluboké mozkové stimulace. Jde o velmi moderní terapii, která stimulací určitých struktur přímo mění způsob, jakým náš mozek pracuje, a tak utlumí příznaky nemoci,“ popisuje léčebný postup Růžička.

Při hluboké mozkové stimulaci lze pomocí elektrod implantovaných v mozku výrazně potlačit příznaky nemoci a zajistit pacientům kvalitní život. Důležitá je také péče blízkých během onemocnění. Pomoci můžou různá logopedická nebo paměťová cvičení.

Deprese je u dětí obzvláště nebezpečná.
Téměř polovina dětí má vážnější deprese. Trpí i úzkostí a užívají drogy

- V České republice nyní žije zhruba 200 tisíc pacientů s nějakým typem neurodegenerativního onemocnění.
- Jedná se odhadem o 100 tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou, 30–50 tisíc pacientů s Parkinsonovou nemocí a 5–10 tisíc pacientů s některou formou fronto-temporální lobární neurodegenerace (FTDL).
- V roce 2050 lékaři počítají s necelým půl milionem nemocných.
- Vliv na zvyšující se počet nemocných mají mimo jiné toxiny v životním prostředí. Rizikové jsou zemědělské oblasti, kde se vyskytuje třeba rtuť nebo pesticidy, které mají dlouhodobě negativní účinky.
- Dalším faktorem můžou být časté údery do hlavy. Rizikové jsou třeba sporty jako je rugby nebo fotbal.