Právě tento letitý odpůrce monarchie, jenž byl za císařství pro své postoje opakovaně vězněn (a dokonce odsouzen k trestu smrti, na jehož vykonání nedošlo souběhem dějinných událostí), sepsal návrh textu první zákonné normy spojené se vznikem Československa.

Působil jako právník, ekonom, ale také coby politik a novinář.

Po letopočtu na chodníku lidé šlapou, aniž by si spousta z nich číslic pod nohama vůbec všimla. A pokud snad ano, leckdo stejně netuší, co znamenají. Stačí však zvednout oči k pamětní desce na fasádě domu.

Průvod masek přes Malou Stranu na Kampu.
Video, foto: Žižkov i Malá Strana, lidé se bavili masopustními akcemi

Ta od roku 2003 připomíná smutné osudy Rašínova otce (smrtelně byl v 55 letech postřelen přímo zde poté, co vyšel z domu, kde bydel a měl advokátní kancelář) i jeho syna Ladislava (na stejném místě byl za nacistické okupace zatčen gestapem a druhou světovou válku nepřežil).

Atentát 5. 1., smrt 18. 2.

Střílet, aby zlikvidoval prvního z plánované řady představitelů buržoazie a velkokapitálu, se 5. ledna 1923 rozhodl 19letý anarchista Josef Šoupal, u něhož bývá často připomínáno také předchozí krátké členství v komunistické straně. Na ministra čekal od rána, dokud pro něj nepřijel automobil, který ho měl odvézt do úřadu. Rašína střelil do zad a do boku, přičemž mu způsobil velmi těžká zranění.

I když zraněný komunikoval a dostávalo se mu prvotřídní péče, lékařský tým v Podolském sanatoriu, kam byl politik převezen se zraněními páteře i míchy, střev a močového měchýře, naznačoval, že fatální následek je neodvratný.

Rašín skutečně 18. února zemřel. Vrah dostal 18letý trest; jeho čin přispěl k přijetí tvrdých opatření zákona na obranu republiky a ke stíhání levicově orientovaných oponentů vlády.

S Rašínovým působením ve funkci ministra je v obecném povědomí spojeno motto Pracuj a šetři.

Jako jeho zásluhy bývají připomínány zdařilá odluka domácí měny od zbytku bývalé monarchie včetně příprav na zavedení československé koruny (přičemž odpůrci odmítali její označení, když si představovali platby třeba ve lvech, sokolech, hřivnách nebo v řepách, zatímco název koruna odmítali jako připomínku feudálních poměrů), posilování nové měny i snahy o povznesení finančního hospodaření rozvráceného událostmi první světové války.

Přihlásit se do aplikace Lítačka lze různými způsoby.
Aplikace Lítačka poradí, jak rychle a levně do cíle. Hledají se testeři

Leckdo může v jeho odkazu spatřovat poselství i pro dnešní dobu. Zvláště se cení jeho boj s inflací, proti nerovnováze v ekonomice a důraz na rozpočtovou kázeň. Nepříznivé dopady přijímaných opatření na nejchudší obyvatele či zaměstnance firem orientovaných na export a na nárůst nezaměstnanosti však Rašína příliš netrápily.

Stejně jako to, že prosazování opatření, která považoval za správná – například rozpočtových úspor – mu nepřinášelo popularitu, ale spíše postoje přesně opačné. Byl člověkem, který nemá pochybnosti o tom, co je třeba udělat – a našel odvahu i sílu to také prosadit.

Bude Rašína připomínat socha?

Připomínek Rašínova odkazu a událostí z doby před sto lety se v poslední době uskutečnilo v Praze hned několik. Před jeho domem v Žitné ulici se konaly pietní akty 5. ledna i nyní v sobotu 18. února. Řadu návštěv přivítal také rodinný hrob na hřbitově Šárka u kostela sv. Matěje v Dejvicích.

Věnce a kytice, které se na něm shromáždily, málem připomínaly místo po čerstvém pohřbu (jak alespoň Deník slyšel od kolemjdoucích).

Žena, která má na starosti zamykání hřbitova – to se zde ohlašuje cinkáním na zvonek – Deníku řekla, že letos nevidí věnec od slávistů. Ti chodívali uctít výročí Rašínova úmrtí každoročně – a věnec Slavie býval vždy na stejném místě.

„Já vždycky říkám: tak to byl náš člověk,“ svěřila se. Řadě přinesených věnců a kytic nicméně bližší označení chybí. Těm, které identifikovat lze, jednoznačně vévodí věnec od guvernéra České národní banky Aleše Michla. Nechybí ale ani věnec Prahy 6 nebo další, který odkazuje na svobodné zednáře.

Mistři renesance - David -Socha replika Davida v Mánesu
Transport devítimetrové sochy Davida. Začaly přípravy výstavy o renesanci

Na odkaz Aloise Rašína upozorňuje třeba i pamětní deska, která se nachází ve vestibulu radnice městské části Praha 2 na náměstí Míru. Jeho jméno nese i část vltavského nábřeží. Sochu zavražděného ministra ale Praha nemá.

O její zřízení, a to konkrétně na náměstí Republiky, vcelku nedaleko sídla centrální banky v ulici Na Příkopě, usiluje spolek, který byl založen před rokem; právě ve výroční den Rašínova úmrtí.

Mezi zakládajícími členy spolku, který usiluje i o docenění Rašínových zásluh na získání československé samostatnosti, figurovali například zmiňovaný Michl – tehdy ještě na pozici člena bankovní rady České národní banky – nebo poslanec z Hořovic Jan Skopeček (ODS). Významnou osobností mezi zakladateli je i Karolina Breitenmoser-Stransky, která je Rašínovou pravnučkou.

Žije ve Švýcarsku, avšak často bývá k zastižení i v Žitné ulici. V domě s označením 562/10, jehož fasáda nese pamětní desku a před vchodem jsou v chodníku zasazeny čtyři číslice.