Asi jen málokdo z nezasvěcených by odhadoval, že albatrosy, jež se zrodily ve vodochodské továrně Aero u Odoleny Vody, brázdí oblohu už přes půl století. Přičemž se tahle kapitola leteckých dějin ještě zdaleka neblíží k tomu, aby byla dopsána. Albatrosy mají v oblibě rozmanité akrobatické skupiny – a v řadě zemí po celém světě tyto stroje nejen přispěly k výcviku generací vojenských pilotů, ale k přípravě nových přispívají i nadále.

Nejrozšířenější letoun ve své kategorii

L-39, někdy vnímaný jako „nástupce“ prvního československého proudového letadla L-29 Delfín, se zrodil jako výcvikový letoun, avšak obdařený i schopnostmi lehkého bitevníku. Tým konstruktérů v čele s Janem Vlčkem, jemuž právě tento stroj přinesl celosvětovou proslulost, kladl mimo jiné důraz na všestrannost, schopnost létat bez potřeby ranveje – tedy operovat z nezpevněných ploch – a odolat nepříznivým podmínkám. Proto se charakteristickými prvky albatrosu staly vysoko umístěné vstupy vzduchu, chráněné křídlo a zakryté podvozkové šachty. A koncept skloubil tradice české konstruktérské školy a klasické postupy s tehdejšími novinkami a inovacemi.

Aero Vodochody - obnovení sériové výroby letadel.
Ve Vodochodech Aero obnovuje sériovou výrobu letadel. Po 19 letech

Vedle čistých linií, obratnosti a jednoduchosti pro uživatele budil v době vzniku stroje pozornost zvláště prvek s označením VS-1 BRI. Takové pojmenování dostalo první katapultovací sedadlo domácí konstrukce vyvinuté přímo pro L-39. Československo se tak zařadilo mezi pět zemí na světě, které zvládly vývoj a sériovou výrobu vystřelovacích sedadel pro proudové letouny, umožňující pilotům záchranu v kritických situacích.

Premiéra v listopadu 1968

Na obloze se L-39 poprvé objevil před 55 lety, konkrétně 4.listopadu 1968, připomíná Radka Černá ze společnosti Aero Vodochody Aerospace. „Letový prototyp X02 pilotoval Rudolf Duchoň,“ upřesnila. Další vývoj ukázal, že se právě zrodil nejpoužívanější výcvikový letoun s proudovým pohonem na světě, s jehož pomocí se na své poslání připravovali piloti armád desítek států.

Řada z více než 2,8 tisíce kusů vyrobených do roku 1995 dodnes zůstává v provozu – stále jich létá na sedm stovek – a pořád se vracejí do domovského závodu. „Jejich údržba a modernizace neustále v Aero probíhá; například v minulých měsících pro čtyři zákazníky z Afriky a střední Asie nebo v současnosti pro angolské a bulharské vzdušné síly,“ potvrzuje Černá.

Letoun L-29 Delfín
Proudová letadla vlastní konstrukce začali v Aeru vyrábět před 60 lety

Letové vlastnosti a dobrá ovladatelnost stroje vedly k tomu, že L-39 neslouží jen vojenským složkám nebo firmám, které pro některé armády výcvik zajišťují. Albatrosy také byly a jsou častou volbou těch, kteří se věnují letecké akrobacii. „Pro svá vystoupení tento letoun využívaly například slovenská akrobatická skupina Biele Albatrosy a francouzský Breitling Jet Team. V současnosti s ním vystupuje například americký Patriots Jet Team,“ připomněla Černá. A „svezení“ je u nás také nabízeno jako adrenalinový zážitek.

Historie není jen veselá a šťastná

Ani velkolepá historie L-39 Albatros, stroje schopného pilotům „odpustit“ řadu přehmatů i vážnějších pochybení, však nezůstala bez temných skvrn v podobě havárií. Z poslední doby je známa zvláště srpnová tragédie na Ukrajině, kde srážku dvou cvičných albatrosů nepřežili tři piloti. Šťastnější konce měly například havárie z října 2018 na Slovensku a v Rusku, kdy v obou případech byli na palubách dva piloti. Všichni se stihli katapultovat. Například v září 2021 nepřežil v USA nehodu pilot stroje, letícího původně v rámci tříčlenné formace při přehlídce v rámci regionu Quad Cities; letoun se zřítil u města Davenport.

Letoun L-39 českého výrobce Aero Vodochody. Ilustrační snímek
Nad Ukrajinou se srazily dva Albatrosy. Zahynuli tři piloti včetně legendy Džusa

U nás vyvolaly pozornost třeba dvě nehody kvůli závadám motorů z roku 2010 – v červenci u Holic na Pardubicku a v prosinci na Třebíčsku poblíž obce Biskupice (tato událost s požárem vysokotlaké turbíny kompresoru motoru si vyžádala pozastavení výcviku a výměny pohonných jednotek). Úspěšně se katapultovali i oba piloti při dřívější havárii na pomezí Nymburska a Kolínska – v dubnu 1991. Vystřelovací sedačky pomohly také při nehodách v červnu 1993 na Přerovsku či v únoru 1996 na Pardubicku.

Bez nutnosti jejich použití se obešel incident ze září 2007, kdy o sebe křídy lehce zavadily dva albatrosy účastnící se prezentace na Dnech NATO v Mošnově. I když byly stroje poškozeny, oba piloti bezpečně přistáli. Havárie s tragickým následkem vyvolala pozornost v roce 2001, kdy v srpnu pilot nepřežil pád albatrosu u Pelhřimova na Vysočině. Kolem přelomu tisíciletí přišly zprávy o tragických haváriích také ze Slovenska.

Právě zprávy o nehodách obyčejně k vojenským letounům poutají největší pozornost laické veřejnosti. Albatrosy v jejich statistikách nefigurují nijak mimořádně často; vzhledem ke způsobu využití navíc nejsou výjimkou ani srážky ve vzduchu. Naopak celosvětově jsou oceňovány jejich spolehlivost, jednoduchost obsluhy i relativně nenáročná údržba.

Novým cvičným strojem je „engéčko“

Z osvědčeného konceptu L-39 vychází i nový sériově vyráběný produkt vodochodské továrny L-39NG, kde dvojice písmen na konci označuje novou generaci (Next Generation). Byť konstrukčně to je, navzdory vnějškové podobnosti, vlastně zcela nové letadlo. Na odkaz konstruktéra Vlčka navázal tým kolem Jaromíra Langa. Takzvané „engéčko“ je podle slov prezidenta společnosti Viktora Sotony výsledkem úsilí týmu Aera posunout hranice v leteckém výcviku stíhacích pilotů – a cvičný letoun L-39NG má být pokračováním slávy ikonického modelu.

„Jsme hrdi, že můžeme pokračovat v dědictví L-39 Albatros a celého českého leteckého průmyslu a přenést je v podobě nové výcvikové platformy L-39NG do 21. století,“ řekl Sotona v souvislosti se sobotní oslavou výročí letu pilota Duchoně.