Pokud nedávno schválený zákon o narovnání majetkových vztahů mezi státem a církvemi podepíše prezident republiky, pak církvím a náboženským společnostem počínaje 1. lednem 2013 běží roční lhůta, ve které bezpodmínečně musí tyto žádosti podat.

Přesný výčet nemovitostí, o které zažádají, zatím údajně neexistuje. Dá se sice částečně dovodit z katastru nemovitostí, ani ten však není zaručeným vodítkem.

Čtěte také: Za úrazy na namrzlých chodnících dostali Pražané přes 14 milionů

„Teprve nyní začíná proces, kdy jednotlivé právnické osoby (církve, resp. diecéze či vikariáty pozn. red.) musí po konzultaci s právníky dokládat, že konkrétní majetek patřil těmto subjektům k 25. únoru 1948 a stát toto musí přezkoumat," vysvětlila mluvčí České biskupské konference Zuzana Burdová. Na území hlavního města se má jednat většinou o majetky, které již v současné době církve převážně využívají pro svou činnost.

Pražské arcibiskupství však, vzhledem k vleklým soudním sporům, které ve věci v minulosti vedlo se státem, může požádat o navrácení nemovitostí spadajících pod farnost u katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Hradčanech, s výjimkou katedrály samotné.

Již dříve ujistilo, že tento akt nebude mít vliv na bezpečnost Pražského hradu, přestože se má jednat o většinu budov stojících ve Vikářské ulici a na Jiřském náměstí, které dosud spadají pod Správu Pražského hradu. Případně bude zřejmě záležet na dohodě s Kanceláří prezidenta republiky.

Velitel Hradní stráže Radim Studený již dříve vyjádřil obavu z toho, že vzhledem k možným novým vlastnickým vztahům přestane existovat možnost Hrad na noc vojensky uzavřít.

Církvím se na územní hlavního města budou vracet především budovy sloužící již dnes náboženským účelům. Ministerstvo kultury totiž minulý týden ujistilo, že na základě přijatého zákona o narovnání majetkových vztahů státu a církví se restituční nároky nebudou vztahovat na zdravotnická zařízení, školy či zemědělské usedlosti.

Tento typ nemovitostí, náležící hlavnímu městu, městským částem, soukromým osobám, firmám či státním institucím mimo Pozemkový fond a Lesy ČR bude stát kompenzovat finanční náhradou ve výši devětapadesát miliard korun. V Praze se podle ministerstva kultury například jedná o nemocnici Na Františku, statek v Nebušicích či bývalé Arcibiskupské gymnázium v Bubenči.

Naproti tomu některé farnosti, tedy budovy i s přilehlými pozemky, náležící dosud do majetku státu, hlavního města či městských částí, velmi pravděpodobně budou nárokovány.

Seznamy nemovitostí nejsou

Může se jednat například o farnost u kostelů sv. Mikuláše a sv. Václava ve Vršovicích, římskokatolické duchovní správy u kostela sv. Josefa na Malé Straně, u kostela sv. Kříže na Novém Městě, u kostela Nanebevzetí Panny Marie na Novém Městě, u kostela sv. Jana Nepomuckého na Hradčanech a podobně. Jaké konkrétní nemovitosti bude každý ze čtyř pražských vikariátů nárokovat, zatím nebylo zveřejněno. Pod Arcidiecézi pražskou přitom spadá ještě deset vikariátů středočeských od Benešova po Vlašim.

Nejen katolická církev nechce nejpozději do podpisu zákona o majetkovém narovnání vztahů státu s církvemi prezidentem republiky konkretizovat seznamy nemovitostí, o které v rámci restitučního nároku zažádají. Generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub ale ubezpečil, že církve jsou „dobře připraveny."

Většina podkladů je připravena

„To proto, že debaty o majetkovém narovnání se vedou už dvacet let," podotkl. „Česká biskupská konference i představitelé řádů začali připravovat zcela konkrétní kroky, které by měly vést k převzetí majetku," sdělil Holub.

Předseda expertní církevní komise pro majetkové vyrovnání státu s církvemi Karel Štícha upřesnil, že podklady, které jsou nezbytné k řádnému uplatnění restitučních nároků, mají několik vrstev.

„Ta základní definuje, jaký majetek měly konkrétní právnické osoby ve vlastnictví v rozhodném období, tedy k 25. únoru 1948. Tyto podklady byly systematicky shromažďovány po dobu dvaceti let především z katastru nemovitostí. Další nezbytné podklady, například zda se majetek nachází či nenachází v přírodním parku a podobně, jsme nemohli shromažďovat, dokud jsme neznali přesné znění zákona. Teď nás čeká aplikace zákonných ustanovení na předem shromážděných podkladech, abychom zjistili, o které nemovitosti lze podle zákona požádat," vysvětlil Štícha.

„Od data účinnosti zákona, tedy od 1. 1. 2013, pokud zákon podepíše prezident republiky, mají církevní subjekty rok na uplatnění restitučních nároků zejména na Pozemkovém fondu a Lesích ČR. Zákon předpokládá, že bude schopen uplatněné nároky vypořádat do pěti let," dodal optimistický předpoklad. Vzhledem k tomu, že předmětný majetek je nyní ve vlastnictví státu, nebude prý pro církve těžké býti po jeho převzetí lepším hospodářem.