Několika desetimilionový projekt se setkává také s negativní odezvou obyvatel, ať už z důvodu ztíženého parkování, nepohodlné chůze po zúženém chodníku, nebo kvůli své nevzhlednosti. Květníky jsou problémové také pro vozíčkáře, kterým blokují cestu, podobně tak mohou ztěžovat přístup záchranné služby k pacientovi.

Čtěte také: Skutečný strom se ve smíchovských květnících nemůže vypěstovat

Jako první na jejich problematičnost v létě upozornila skupina mladých architektů, která tři květníky umístěné u vltavského nábřeží napustila vodou a udělala si z nich recesisticky koupaliště. „Že blokují výhled řidičům na chodce, bude se pod nimi v zimě držet nepořádek, zužují chodníky a blokují je, to je až věc druhá. Hlavní důvod, který mluví za jejich odstranění, je zcela jasný …ty květníky jsou svým záměrem naprostý nesmysl," stojí si za svým názorem architekt Vít Podráský, spolurealizátor protestního „koupacího" happeningu.

Stěhujeme to!

Ve středu se vedení městské části vyjádřilo ke změnám, na které nakonec pod tlakem veřejného mínění přistoupilo. Projekt byl prozatím pozastaven a květníky, které jsou nejvíc problematické, budou přemístěny na vhodnější místo. Radnice již v rámci nové kampaně „Stěhujeme to!" vytipovala nové lokality a u některých z nich má připraveny vizualizace, přesto s přesunem nádob čeká na odezvu veřejnosti.

„Právě aktivní zapojení obyvatel je podmínkou k transformaci projektu tak, aby vyhovoval občanům Prahy 5, a zároveň splnil účel, kvůli kterému byl realizován, tedy snížení imisí a zlepšení ovzduší v dopravně vytížených lokalitách. Rád bych prostřednictvím Vašeho deníku vyzval občany, aby nám napsali své tipy na nové rozmístění a své připomínky k projektu na adresu snizeniimisi@praha5.cz nebo www.stehujemeto.cz," říká mluvčí páté městské části Luděk Sefzig.

Odpůrci rozměrných květníků však trvají na jejich úplném odstranění. „Je to zbytečné přesouvání, které nakonec bude stát ještě více peněz," říká jeden z obyvatel Prahy 5, který podepsal petici za odstranění květníků. Té se už zúčastnilo více než sedm set lidí, z toho 450 občanů Prahy 5. Peticí, která žádá transparentnost všech podnikatelských záměrů a zveřejnění zodpovědných osob a firem za celý projekt, se musí nyní zabývat zastupitelstvo.

Květník na trávě

Kromě nevhodnosti pro daný záměr a nepraktičnosti pro občanský prostor jsou květníky také předmětem diskuse na téma financování a korupce. „Přece taková věc nemohla vzniknout bez názoru odborníků. I kdyby neměli odborné vyjádření, tak je to jasné na první pohled. Zdá se mi to celé divné. Osobně by mě zajímalo, co jim na to řekl nějaký krajinář nebo zahradní architekt," rozčiluje se petiční signatář.

„V papírech radnice se uvádí, že v případě, že strom v květníku neporoste, dodavatel garantuje výměnu rostlin po dobu 5 let. Ale jen to ukazuje na podcenění přípravy. A třeba u lihovaru nastane dle vizualizace naprosto tragikomická situace, které jsem se nejvíc obával. Truhlík tam bude stát na trávě. To je přece naprostá demagogie," reaguje na středeční prohlášení radnice Podráský.

Architektka zahradní a krajinné tvorby Radmila Fingerová z ČVUT říká: „Zlepšení kvality života ve městech přinášejí vzrostlé stromy ve volné půdě. Jen strom, který má dostatek prostoru pro svůj kořenový systém, může vytvořit adekvátně velkou korunu s dostatečným množstvím zdravé listové plochy. Při šířce a výšce nádoby 80 centimetrů je možné si snadno představit, že žádný skutečný strom se v květnících na Smíchově nemůže podařit zapěstovat. Navíc to není možné ani z důvodu stability stromu."

Pokračování rozhovoru s Radmilou Fingerovou ze včerejšího vydání Deníku.

Jak docílit záměru, který má Praha 5, tedy efektivní snižování imisí?

Při keřových výsadbách se požadovaný ekologický účinek velice výrazně snižuje, navíc přibývá problém s průchodnou šířkou kolem mobilní nádoby. Při osázení je nutné postupovat „výstavním" způsobem. To znamená velikost a množství rostlin volit s ohledem na proporce nádoby, a to tak, aby byl prakticky okamžitě docílen výsledný efekt správných proporcí mezi nádobou a rostlinou.

Můžete uvést i některé důvody nevhodnosti květníků z hlediska provozu v ulicích?

Například rozmístění na chodnících, kde výrazně snižují šířku chodníku. Úzký chodník není nikdy příjemný pro pěší chůzi. A to ani tehdy, pokud splňuje normu 150 centimetrů šířky. Pohodlný a bezpečný pohyb lidí po chodníku je zásadní pro to, aby lidé více a rádi chodili pěšky. To si málokdo uvědomuje. Ale není vůbec nesnadné porozumět původní dobré snaze městské části udělat alespoň něco pro zlepšení.

Co je jedním z hlavních překážek výstavby do země?

Vysazovat stromy do ulic je v situaci, kdy je město zaplněno podzemními inženýrskými sítěmi včetně jejich ochranných pásem, téměř nadlidský úkol. Najít místo pro výsadbu stromu tak, aby splnilo všechny požadavky včetně těch na bezpečnost dopravy, je jako hledání jehly v kupce sena. A tak místa, která se často při pohledu shora zdají pro výsadbu stromu vhodná, se musí po zakreslení všech podzemních sítí vyloučit. To je faktor, který není na ulici vidět okem.

Jak byste tedy situaci, ke které došlo, shrnula tak, abyste zároveň nabídla jiná východiska? Kde se mělo původně začít?

Mobilní nádoby zásadní problém zlepšení životního prostředí nemohou vyřešit. Je nutné především omezit zbytečnou automobilovou dopravu. Tu neomezíme do té doby, pokud nebudou města příjemná pro pěší a cyklisty a nebude vedle toho fungovat příjemná, levná a spolehlivá veřejná doprava. Praha 5 má k tomu velkou výhodu sousedství Vltavy a již existujících porostů na jejích březích.

Jak dosáhnout toho, aby mělo ozelenění svou funkci?

Otázka kvality života ve městě je záležitost dlouhodobé strategie a našich společných priorit. Zatím bohužel většinou máme každý jiné priority. Navíc v dnešní době trochu pokřivené evropskými dotacemi. Myšlení obyvatel Stockholmu, kde mobilní nádoby začaly svoji pouť po evropských městech, je nám asi ještě příliš vzdáleno. Ale možná všichni toužíme po městě zdravém a krásném.