Někteří místní dosud bezejmenný park nazývají u „Anny proletářky“ podle titulní hrdinky dělnického románu Ivana Olbrachta z padesátých let minulého století. Ve skutečnosti však trochu nenápadná socha v prostoru před základní školou připomíná Jožku Jabůrkovou.
Původem dělnice z vítkovických železáren se příchodem do Prahy stala ještě více zapálenou soudružkou a později i vedoucí redaktorkou ženského časopisu Rozsévačka. V roce 1931 byla na kandidátce KSČ zvolena do zastupitelstva hlavního města, kde prosazovala především sociálnědemokratická témata. Krátce po nacistické okupaci však byla transportována do koncentračního tábora Ravensbrück, kde zemřela 31. července 1942 po těžkém mučení.
Místo pro bezdomovce, feťáky a psí hovínka
Z celkem 220 respondentů, kteří se během června zúčastnili radniční ankety, se 39 lidí vyslovilo pro zachování sochy Jabůrkové, aniž by se jich někdo ptal. Žižkovští (86 procent odpovídajících byli místní) si však přejí hlavně úpravu zeleně, stromů a květinové výzdoby v parku. „Využívala bych ho ráda, pokud to nebude místo jen pro bezdomovce, feťáky a psí hovínka,“ napsala jedna z obyvatelek do dotazníku, jehož výsledky má redakce Pražského deníku k dispozici. Na projektu participovali rovněž žáci ze základní školy v Jeseniově ulici.
Lidem vadí hluk okolního prostředí i „úplně nevyhovující“ čistota ovzduší. „Naopak spíše pozitivně lidé hodnotili aspekty jako přístup do parčíku pro pěší a bezbariérovost prostoru - přístup pro lidi na invalidním vozíku nebo s dětským kočárkem,“ píše se ve vyhodnocení ankety.
Nadpoloviční většina respondentů (64,3 %) uvedla, že park by měl sloužit převážně odpočinku, rekreaci či k zastaveni a posezení. To však v současném stavu moc nejde. Tráva je uschlá, jak už bylo řečeno - na mnoha místech navíc znečištěna psími výkaly, sednout se dá pouze na tři lavičky, děti na hraní mohou využívat tak akorát betonový výduch.
„Je zajímavé pozorovat na záhonu množství čmeláků a někdy i motýlů,“ napsal jeden z místních s tím, že si nemá kam sednout. Také další obyvatelé z okolí chtějí více laviček či altán nebo pergolu, aby se v parku dalo v klidu posedět - třeba i u piva. Pět lidí zmínilo potřebu lepšího osvětlení, čtvrtina respodentů by si přála nějaký vodní prvek. Konat by se tu mohly žižkovské farmářské trhy nebo sousedská setkání.
Park Svobodné republiky Žižkov
Parku by prospělo podle účastníků radničního průzkumu také „odclonění“ dopravy, někteří navrhují v ulici Jana Želivského retardér, protože mnoho řidičů v daném úseku nedodržuje maximální povolenou rychlost. Deset respondentů navrhlo v různé míře park oplotit, což by mohlo pomoci i vyšší míře bezpečnosti. Zejména přes noc se tu totiž opravdu zdržují „pochybné existence“.
Praha 3 se ptala občanů také na to, jak by se měl park jmenovat. Hodně návrhů směřovalo k zachování místního pojmenování - tedy U školy, Jeseninka a podobně. Padl však i patriotický návrh: „Park Svobodné republiky Žižkov“. Zmíněn byl také žižkovský bohém Franta Sauer, Jožka Jabůrková, Karel Hartig (první žižkovský starosta) či Olga Havlová.
Podle místních však na názvu zas tolik nesejde, především je potřeba, aby se povedlo radnici třetí městské části ve spolupráci s magistrátem v budoucnu s poněkud zanedbaným místem něco skutečně udělat. Nedaleké Basilejské náměstí také čekají změny v souvislosti s developerskou výstavbou v areálu bývalého nákladového nádraží.
„Máme teď spoustu podnětů od obyvatel, udělaly se hloubkové rozhovory s místními podnikateli i se zástupci školy, bavíme se spolu všichni o zadání již několik měsíců. Architekti mají všechno, co potřebují. Těším se, že na podzim budeme moci veřejnosti představit první návrhy,“ řekl Pražskému deníku předseda radničního výboru pro územní rozvoj Matěj Žaloudek (Zelení). A dodal, že socha se určitě bourat nebude.
