„S rozdělením nesouhlasíme a považujeme to za nesmyslné. Obě místa, tedy kostel a krypta pod kostelem, jsou historicky těsně spjata. Navíc prostory kostela i krypta jsou součástí Národního památníku hrdinů heydrichiády," uvedla starostka Prahy 2 Jana Černochová (ODS).

Město přispívalo na provoz

Pravoslavná církev má kostel včetně krypty v pronájmu průběžně už od první republiky. V roce 1942 v něm pravoslavný biskup Gorazd poskytl parašutistům úkryt. Národní památník hrdinů heydrichiády tam církev vybudovala v roce 1995.

Do památníku se platí vstupné 75 korun pro dospělé a 35 korun pro studenty. Pod správou VHÚ by mohl být přístupný zdarma a město by přispívalo jen na provoz.

Kostel v době války 

Parašutisté z výsadku Anthropoid, kteří měli provést atentát na Heydricha, se dostali na území protektorátu na konci prosince 1941. Na Heydricha Jan Kubiš a Jozef Gabčík zaútočili 27. května 1942.

Okamžitě po atentátu bylo vyhlášeno stanné právo, začaly masové popravy a nacistický teror vyvrcholil vyhlazením Lidic a Ležáků. Výsadkáři se skrývali přes tři týdny. Nakonec je zradil jeden z nich – Karel Čurda. Na základě jeho informací se německé policii podařilo parašutisty vypátrat v kryptě kostela.

Boj s německou přesilou nepřežil ani jeden z parašutistů. V kryptě padli Adolf Opálka, Gabčík, Kubiš, Josef Valčík, Josef Bublík, Jan Hrubý a Jaroslav Švarc. Němci popravili i biskupa Gorazda za to, že jim poskytl úkryt.

Atentát na Heydricha připomíná od roku 2009 také památník v pražské Libni v Praze 8. Stojí přímo v místě, kde parašutisté na Heydrichův vůz zaútočili.

Čtěte také: Praha zvažuje, kdo bude dál provozovat památník heydrichiády