„V první fázi jsme hodnotili pouze oblast, kterou se obě developerské firmy zabývají, a vyplynulo velké riziko, že by bytový fond nezůstal zachován," uvedl starosta. Podle něho se oba zájemci orientují především na kancelářské prostory a na bydlení pro diplomaty. „Zásadní podmínka prodeje nebyla splněna. Prodej se tedy neuskuteční," doplnil. Komise obálky s nabídkami neotevřela, neposuzovala ani projekty zájemců.

Další postup ohledně domu chce současné vedení Prahy 1 nechat na nové politické reprezentaci, která vzejde z říjnových voleb.

Prodej domu schválila Praha 1 loni v září za 153 milionů korun a nabídla jej družstvu nájemníků. Na nemovitost měl ale podle tehdy platného zákona předkupní právo spolumajitel, který vlastní 1/8 domu. Podle opozice tak zastupitelstvo ve skutečnosti schválilo prodej domu právě této firmě, spekulovalo se o jejím napojení na lobbistu Ivo Rittiga. Kvůli nesouhlasu hlavního města se ale prodej neuskutečnil.

Hlavní město si poté zadalo zpracování posudku, který hodnotu nemovitosti určil na 300 milionů korun. Praha 1 označila cenu za nereálnou. Nakonec záměr znovu vyvěsila na úřední desku a po kupcích požadovala minimálně 262,5 milionu korun. Přihlásily se dvě firmy.

Zajímaví obyvatelé

Dům na Václavském náměstí 39 byl postaven v roce 1906 a sloužil a dodnes slouží především k bydlení, je zde 40 bytů. Během druhé světové války byl židovským majitelům zabaven, po osvobození vrácen, v roce 1948 znárodněn a připadl státu. Dům měl řadu zajímavých obyvatel, mimo jiné zde bydleli zpěvák Waldemar Matuška či herci divadla Semafor.

V průchodu domu se 25. února 1969 upálil osmnáctiletý student šumperské střední průmyslové školy Jan Zajíc, po Janu Palachovi druhá „živá pochodeň", na protest proti smířlivosti spoluobčanů s totalitní mocí po okupaci země vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968.