Stálí nájemníci si začali na dopady tohoto druhu podnikání stěžovat hned od začátku a situace se nelepší. Stížností a podnětů přibývá. V domech i v jejich okolí se množí nepořádek, turisté užívající si volna nad ránem ruší noční klid, po domech se potulují neznámí lidé, což nájemníkům na pocitu bezpečí nepřidá. Atmosféra života v centru města se mění k horšímu.

Jak pro iDnes uvedl městský radní Daniel Hodek, který je současně radním i v první městské části, jsou někteří lidé už tak zoufalí, že se ze středu města stěhují pryč. Pokud se nepodaří přijmout opatření na regulaci byznysu, bude podle něj za pár let v centru bydlet už jen hrstka Pražanů.

Návrhy už se rýsují

Pracovní skupina, kterou sestavuje Praha 1, by měla do konce roku navrhnout opatření, která by mohla pomoci situaci řešit. Základní podmínkou by mohl být limit počtu dnů, tedy aby nebyl pronájem prázdného bytu přípustný na kratší dobu než 30 dní v kuse.

Ty byty, v nichž majitel bydlí, by pak mohly být pronajímány nanejvýš 60 dní v roce s tím, že povoleno by bylo pronajímat maximálně polovinu prostoru bytu. Zároveň by se mělo řešit i omezení počtu osob, což je nezbytné nejen z hlediska  hygienických, požárních a dalších předpisů.

Je ovšem třeba přihlédnout k tomu, zda se jedná o soukromé domy, o jejichž využití si může libovolně rozhodnout majitel, nebo domy ve správě Sdružení vlastníků jednotek. „Jedno z řešení by mohlo být, aby si SVJ odhlasovalo a do stanov zaneslo pravidla, že si krátkodobé pronájmy nepřeje. Stanovy by však napřed musely být vymahatelné, jako je tomu v některých jiných zemích,“ prohlásil Hodek

Podnikatelé s pronájmy navíc skupováním bytů v centru šroubují jejich už tak vysoké ceny. „Vím i o muži, který svůj byt jednomu takovému dlouhodobě pronajal, aby tam mohl ubytovávat turisty, a sám se odstěhoval na chatu,“ doplnil Hodek.

Většinu opatření by mohlo město vyřešit prostřednictvím vyhlášky. Ale zapojit se budou muset i zákonodárci. Je nejvyšší čas, protože problém se sdíleným ubytováním začínají mít i další městské části a větší města. Ale nejsme v tom sami. V zahraničí již existují řešení, kterými se radní mohou inspirovat.