Problematická je podle ní nízká cena a neprůhledné podmínky prodeje. „Jedná se o pilotní projekt, kterým se městská část snaží zvyšovat bytovou plochu,“ řekl před hlasováním místostarosta Prahy 1 Michal Valenta (ODS).

Celý proces začal již v loňském roce, kdy bylo vyhrazeno pět nebytových prostor v atraktivní lokalitě Starého Města, které byly nabídnuty k pronájmu s tím, že když je do určité doby nájemce přebuduje na byty, má možnost si je odkoupit. „Na tři prostory nepřišla žádná nabídka, o zbývající dva mělo zájem více subjektů, ale většina z nich nesplnila zadané podmínky,“ informoval předseda finančního výboru zastupitelstva Jan Votoček (ED).

V praxi to ale znamená, že na zbylé dva prostory v Pařížské a v Kožné ulici zbyli pouze dva zájemci, na každý jeden. Prostory o celkové rozloze 375 m² v Pařížské ulici tak získá Daniel Beneš, 1. místopředseda představenstva ČEZ, za cenu kolem 30 milionů korun, druhý prostor v Kožné ulici o celkové rozloze 284 m² získá předseda představenstva dozorčí rady Škody Praha Vladimír Johanes s chotí za necelých 16 milionů korun.

Bouří se proti ceně a způsobu prodeje

Právě proti ceně a způsobu prodeje se opozice bouří. „Prodávat celé patro v nemovitosti není nejvhodnější. Mělo by to být rozděleno a prodáváno zvlášť, aby i běžní obyvatelé mohli žádat o prostory normálních velikostí bytů. I celková cena by byla vyšší,“ navrhoval zastupitel Filip Pospíšil (SZ). „

Průměrná cena 90 000 korun za metr čtvereční plus náklady na opravu a přestavbu na byt, tedy přibližně 100 000 korun za metr není v Pařížské ulici adekvátní cena. Ta se pohybuje nejméně kolem 150 000 za metr,“ doplnil zastupitel Jaroslav Škárka (Věci veřejné).

„Myslím si, že je to tržní cena. Investora ještě čeká nákladná přestavba nebytových prostor na byt,“ obhajoval návrh starosta Prahy 1 Petr Hejma (ODS). Jednou z podmínek pronájmu a pozdějšího prodeje je také to, aby se nový vlastník do bytu přestěhoval, nahlásil zde své trvalé bydliště a bydlel zde. O tom pochybuje sousedka jednoho z nich Marie Koblihová ze Široké ulice.

„Pan Beneš si v loňském roce koupil byt v našem domě v Široké ulici, stejně jako dalšíchsedm jiných lidí, z nichž ani jeden v domě nebydlí. Byty koupili pouze ze spekulativních důvodů,“ řekla. „Pan Beneš bude samozřejmě muset splnit naši podmínku. Trh s byty mu ale umožňuje, aby bytů vlastnil, kolik chce,“ odmítl podezření Hejma.

Ani přes schválení záměru zastupitelstvem nemají ale zájemci o atraktivní prostory vyhráno. Jejich přeměně na byty se brání ostatní vlastníci bytů v domech. Jestli se nakonec ukáže podobný způsob zvyšování bytové plochy v centru města jako výhodný pro obec i její kasu, nebo zda to byl výstřel do tmy, který přinesl užitek pouze zmiňovaným kupcům, ukáže až čas.