I nabídky práce pro vysoce kvalifikované odborníky z ciziny například pro informační technologie se množí. Nezaměstnanost se v hlavním městě sice dostala podle posledního měření na 2,4 procenta a počet lidí bez práce je prakticky totožný s počtem nabízených míst, o některé profese ale není mezi místními absolutně žádný zájem. „Situace na trhu práce zejména v Praze a jejím okolí se stává napjatou. Uchazeči nově vstupující na trh práce jsou v nezvykle výhodné pozici. Mohou si doslova diktovat podmínky. Zaměstnavatelé pak musejí přistoupit na vyšší mzdu, nebo slevit ze svých požadavků na kvalitu zaměstnance,“ uvedla Markéta Šichtařová z Next Finance.

Školy však opouští stále méně absolventů, neboť do práce nastupují slabé populační ročníky z 80. let minulého století. Navíc do důchodu odcházejí lidé ze silných ročníků poválečných. Rostoucí podniky přitom potřebují stále více pracovníků. Při pohledu na více než dvacetiprocentní nezaměstnanost naopak v Mostě, kde je podíl lidí bez práce v Česku nejvyšší, se nabízí řešení „dovézt“ nezaměstnané z Mostu do Prahy. „To je však prakticky nemožné. I v okresech s vysokou mírou nezaměstnanosti mají totiž zaměstnavatelé problémy najít takové pracovníky, jaké požadují: nevyhovuje totiž skladba podle kvalifikace,“ vysvětlila Šichtařová.

Síly ze zahraničí

Praha zkrátka potřebuje získat pracovní síly jinde – v cizině. Již nyní v hlavním městě žije kolem 90 tisíc cizinců, což je 7,6 procenta obyvatel města. Ve srovnání s ostatními regiony je to vůbec nejvyšší podíl. Většina z nich pracuje, 20 tisíc založilo vlastní živnost. Cizinci zaplňují prázdná pracovní místa hlavně v obchodě, ale také ve službách, ve zpracovatelských oborech a zejména na stavbách. Podle odhadů statistiků pochází každý čtvrtý až pátý pražský stavební dělník z Ukrajiny. Kdyby tito lidé odešli, pražské stavební firmy by se zhroutily. Ukrajinci jsou také největší skupinou ve městě trvale či dlouhodobě usazených občanů jiných států, tvoří 33 procent z nich.

Na druhé místo se dostali přistěhovalci ze Slovenska s 16 procenty, 10 procenty se na počtu cizinců v Praze podílejí Rusové a teprve za nimi s šesti procenty jsou Vietnamci. Počet cizinců trvale či dlouhodobě žijících v hlavním městě přitom postupně roste. V roce 2000 jich zde žilo o zhruba 30 tisíc méně než nyní a lze předpokládat, že nových obyvatel města bude přibývat.