Poznejte místa posledního odpočinku obětí nacismu a komunistického režimu

Popravy, násilná úmrtí a lidské oběti. Tématem další z procházek Prahy neznámé jsou nepříliš optimistická místa spjatá s druhou světovou válkou a následným komunistickým režimem.

Kobyliskou střelnici využívaly po první svět. válce civilní organizace

Kobyliská střelnice se nachází mezi ulicemi Střelničná a Žernosecká. Její historie sahá až do konce devatenáctého století, kdy byla vybudována pro to, aby sloužila své primární funkci, tedy výcviku pěchoty.

Areál měřil po obvodu až pět kilometrů. Po první světové válce cvičiště využívaly i jiné civilní organizace. Učit střílet se zde učili například i příslušníci Sokola. V roce 1939 převzal areál Wermacht.

Nejvíce poprav bylo provedeno po atentátu na Heydricha

Němci přeměnili konírnu na věznici pro odsouzené, ze severní části se stalo hromadné popraviště. Střelnice byla od okolního světa izolovaná ostnatým drátem.

Obyvatelé vzdálených rodinných domů měli zakázáno od 18 do 6 hodin vycházet ven, nesměli ani otevírat okna. Nejvíce poprav v areálu proběhlo po atentátu na Reinharda Heydricha, kdy bylo vyhlášeno tzv. II. stanné právo.

Pietní místo prošlo rekonstrukcí 

O život v Kobylisích přišlo více jak 539 lidí, 463 mužů a 76 žen, většina české národnosti. Převažovali lidé, kteří aktivně bojovali proti nacismu. V místech, nad kterými dnes stojí kříž, byli popraveni například generál Alois Eliáš první předseda protektorátní vlády, podplukovník Josef Mašín jeden z tzv.

Tří králů českého odboje, spisovatel Vladislav Vančura, rodina Vosmíkových, jež patřila do sítě podporovatelů skupiny Anthropoid, či kaplan Vladimír Petřek a další představitelé České pravoslavné církve, kteří Kubiše, Gabčíka a dalších pět jejich druhů ukrývali v chrámu svatého Cyrila a Metoděje v Resslově ulici.

Pietní místo prošlo v roce 2016 rekonstrukcí. Více než rok trvalo vyčištění, položení nové dlažby a instalace kamerového systému. Náklady na opravy se vyšplhaly na třináct milionů korun.

Ďáblický hřbitov se nachází na Střížkově 

Druhým objektem zájmu nedělní vycházky je zmiňovaný Ďáblický hřbitov. Areál v sobě skrývá dvě unikátnosti. Jednak je to ten paradox, že se i přes název nenachází v Ďáblicích, ale na Střížkově.

Při svém založení nesl prozaický název Pražský ústřední hřbitov. V plánu totiž bylo vybudovat tři ústřední hřbitovy na Chodově, v Olšanech a v Ďáblicích. O výstavbě na Chodově se ale za druhé světové války upustilo.

Současná podoba je torzem původní podoby

Za to, že nese Ďáblický hřbitov vlastně nesmyslný název, zřejmě můžou časté změny katastrálních hranic. Druhou specialitou je charakter ďáblické výstavby. Jedná se totiž o jediný kubistický hřbitov v českých zemích, ale i ve světě.

Současná podoba areálu je jen torzem původní podoby, ale stále je ceněna jako ukázka unikátního architektonického a urbanistického řešení. Vzácná kubistická zeď hřbitova v současnosti prochází rekonstrukcí.

Ve fingovaném hrobě byla ukryta část operační výstroje

Opravy byly zahájeny v roce 2016, cílem prací je obnovit celou architektonickou památku v její původní podobě. Kromě hromadných hrobů, kam nacisté a následně i komunisté ukládali těla umučených či zastřelených odpůrců, měl hřbitov i významnou roli při operaci Anthropoid. Ve fingovaném dětském hrobě číslo 134 zde byla před gestapem ukryta velká část operační výstroje (popruhy, kombinézy, padák) Kubiše a Gabčíka.

Zdroj: Redakce

Čtěte také: Vydejte se po stopě atentátu na Heydricha