„Je to pro nás katastrofa a soudem posvěcená krádež,“ rozčiluje se starosta Uhříněvsi Milan Coller. Obec se tak musí rozloučit s plány, podle nichž na pozemcích mělo stát například gymnázium. „Přitom jsme už jen do plánů investovali statisíce,“ říká Coller. Rychle rostoucí obci na východním okraji Prahy přitom chybí místa na vybudování infrastruktury. Aféra vypukla předloni na podzim, kdy se provalilo, že Pozemkový fond několik měsíců předtím potichu vyhlásil takzvaný nouzový režim. A v něm prodal na 600 hektarů lukrativních pozemků.

Jen pro vyvolené

Háček byl v tom, že se o tomto režimu dozvěděla jen hrstka spekulantů, kteří skoupili restituční nároky. A pozoruhodnou shodou mezi nimi byli i podnikatelé spříznění s tehdejším ministrem zemědělství Petrem Zgarbou. Například právě Večeřa byl jeho známým a dokonce podnikal s jeho náměstkem. I když vše neslo rysy pečlivě naplánované akce, aféra stála Zgarbu pouze křeslo ministra. V celé republice šlo o 38 případů. Jen v Uhříněvsi, pokud dojde ke změně územního plánu, vydělá kupec přes jeden a půl miliardy korun. Právě taková je cena pozemků, když se z orné půdy změní ve stavební parcelu. Restituční nároky přitom Večeřa koupil za pouhých pět milionů.

Raději zeleň

Uhříněveský starosta nyní bude dělat vše pro to, aby spekulanti pozemky nemohli využít. „Zatím tam nemohou stavět, protože není schválená změna územního plánu. A budeme dělat vše pro to, aby ani v budoucnu nebyla schválená. Když tam nemůže být výstavba pro občany, ať je tam raději zeleň,“ říká Coller, kterého podle jeho slov podporuje pražský primátor Pavel Bém. A o změně územního plánu rozhoduje právě pražské zastupitelstvo. Coller přitom ještě před pár dny předpokládal, že pozemky se vrátí státu a od něj je odkoupí obec. Nové vedení Pozemkového fondu totiž všechny případy zažalovalo a letos v červenci Nejvyšší soud v prakticky totožném případu pozemků v okolí hradu Landštejn rozhodl o neplatnosti smlouvy (shodou okolností je i zde získala Večeřova firma).

A co víc: Nejvyšší soud také řekl, že by ostatní soudy i v dalších těchto případech měly postupovat obdobně, tedy smlouvy pro neprůhlednost prodeje zrušit. „Nechápu to, že sám Nejvyšší soud v tomto případě rozhodl jinak,“ přiznává i ministr zemědělství Petr Gandalovič. Ani on se se situací nechce smířit. „Nechali jsme si udělat analýzu a právníci řekli, že je ještě šance podat nový typ žaloby,“ říká Gandalovič. Zatímco prohraná žaloba byla na neplatnost smlouvy, nová žaloba by měla znít na určení vlastníka. Každopádně by se podle Gandaloviče měl případem zabývat i Ústavní soud. „Aby se sjednotila rozdílná rozhodnutí jednotlivých soudů v prakticky stejné věci,“ vysvětluje.