Opatření byla vybudována v 59 lokalitách, kde se povodně vyskytují nejčastěji. Podnik, který sídlí v metropoli, o tom informoval v tiskové zprávě.

Protipovodňová opatření se budovala v Praze, Českých Budějovicích, v Plzni i v menších městech, jako jsou Veselí nad Lužníci nebo Zruč nad Sázavou, i na vodních dílech, které státní podnik spravuje. Vzniklo také několik takzvaných suchých poldrů, které fungují jako nádrže, do kterých voda při nadměrném průtoku řízeně nateče, například u obce Chrouzovy na Plzeňsku.

Rekonstrukce zábradlí na Karlově mostě.
Obrazem: Na Karlově mostě se obnovuje zábradlí, zapojil se i horolezec

Povodeň v roce 2002 byla způsobena dvěma mimořádně vydatnými vlnami srážek ve dnech 6. až 7. srpna a 11. až 13. srpna, které způsobily extrémní průtoky na téměř všech tocích povodí Vltavy. Během první vlny srážek dosahovaly na Českokrumlovsku a v Novohradských horách úhrny objemu 130 až 200 litrů vody na metr čtvereční.

"Povodeň, která tím vznikla, překročila celkovým objemem i velikostí průtoků na mnoha lokalitách všechny do té doby známé povodňové průtoky. Většina značek velkých vod z předchozích povodní byla při kulminacích této povodně skryta pod hladinou," poznamenal generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala.

Tisíciletá povodeň

První vlnu se podařilo utlumit v nádržích soustavy Vltavské kaskády. Deště ale způsobily mimořádné nasycení povodí, což vedlo k tomu, že většina srážek odtékala po povrchu do vodních toků a přišla druhá vlna povodně. "Druhá povodňová vlna nakonec překročila technické možnosti Vltavské kaskády. Během 38 hodin se zvýšil přítok do nádrže Orlík ze 620 m3/s až na hodnotu kulminace 3900 m3/s, což byla více než tisíciletá povodeň," uvedl Kubala. Doplnil, že díky Vltavské kaskádě se podařilo oddálit kulminaci povodně na horním toku Vltavy o 17 hodin, což umožnilo aktivovat protipovodňová opatření a evakuaci například obyvatel pražského Karlína.

V Praze povodeň kulminovala 14. srpna, kdy byl v poledne průtok 5160 m3/s, což odpovídá pětisetleté vodě, v následujících dnech se průtok snižoval a pod 3. stupeň povodňové aktivity klesl 18. srpna.

Co u vás rozhodne komunální volby? Zapojte se do velké ankety Deníku ZDE.

Podle Kubaly lze říci, že Vltavská kaskáda během povodní obstála a vodní díla zůstala po celou dobu bezpečná a stabilní. "Za uplynulých 20 let jsme se v ochraně před povodněmi posunuli výrazně dopředu, ale mějme neustále na paměti, že povodeň je přírodní jev, kterému nelze zabránit. Můžeme a musíme realizovat taková opatření, která sníží její negativní dopady," poznamenal.

Dodal také, že činnost na Vltavské kaskádě byla po povodních prověřována z různých úhlů pohledu. Vznikla řada studií, ze kterých vyplývá, že vše proběhlo správně a kaskáda přispěla ke zmírnění ztrát na životech a majetku.

20 let od ničivých povodní.Zdroj: Deník/Jan Lakomý

Deník vzpomíná na ničivé povodně, které zasáhly Česko před dvaceti lety. Jak katastrofa zasáhla do života Středočechů a Pražanů? Čtěte zde.