Zastánci novely tvrdí, že odstraňuje nesmyslnou regulaci, která preferovala složité struktury se „solitérními domy“, bez jasné hranice mezi ulicí a zástavbou, a údajně bránila vzniku nových čtvrtí podobných Dejvicím nebo Vinohradům. Podle kritiků novinka naproti tomu bere lidem jednu z možností, „aby jim developer nepostavil před okny věžák“.

 

Stavba kolaudovaná jako byt musela podle dosavadního znění PSP splňovat podmínku, aby 1. března dopadaly přímé sluneční paprsky na třetinu podlahové plochy bytu po dobu 90 minut. Zrušení tohoto požadavku se podle primátorky zásadním způsobem dotkne také starších bytů, které byly hlavně v 90. letech převedeny na kanceláře nebo ateliéry a později už nemohly být „rekolaudovány“ zpět na původní účel.

Z bytů vznikaly ateliéry

„Byty, které nyní nevyhovovaly předpisům, se kolaudovaly jako ateliéry, ale následně se úspěšně prodávaly. Je to důkazem toho, že sluneční paprsky nejsou jednotným kritériem pro výběr bytu. Lidé teď dostanou možnost pořídit si kolaudovaný byt podle vlastních představ a potřeb, aniž by stát vnucoval byt prosluněný,“ uvedla primátorka Adriana Krnáčová.

Přílišnému zahuštění zástavby i nadměrnému zastínění už existujících bytů budou podle obhájců novely dál bránit četné předpisy, které zůstávají v platnosti – existence tzv. uliční čáry nebo požadavek na odstup staveb či dostatečné denní osvětlení povinným umístěním oken v každé obytné místnosti.

„Pokud někdo navrhuje novou stavbu, nesmí být proslunění těch stávajících touto novou výstavbou sníženo pod normu. Lidé se nemusí obávat, že po odstranění požadavku na proslunění se budou zahušťovat sídliště,“ argumentuje Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje (IPR).

Proti odstranění povinnosti proslunění jsou i někteří zastupitelé městských částí. „Obyvatelé sídlišť mají obavy, že vypuštění tohoto požadavku umožní výstavbu i tam, kde to doposud nebylo možné, a dojde tak k zahuštění zástavby. Petici proti novelizaci podepsaly již stovky občanů,“ říká zastupitelka za Piráty v Praze 4 a zároveň iniciátorka petice Petra Rejchrtová.

Zastupitelka chce požádat o přezkum

Její kolegyně Eva Tylová z Prahy 12 (Piráti s podporou Zelených) upozorňuje, že úprava PSP může diskriminovat Pražany oproti ostatním občanům země z hlediska „práva na zdravé životní podmínky“. Radní už totiž novelu předběžně schválili v červenci a následně museli požádat o formální souhlas se změnou Evropskou komisi. Ta jen konstatovala, že reforma je možná, pokud nevede k diskriminaci.

„Přitom existuje kompromis, který změkčí požadavky na proslunění v blokové zástavbě, ale ponechá je v zástavbě rozvolněné, která je na sídlišti. Tento princip existuje např. pro denní osvit,“ dodává Tylová, která chce požádat o přezkum novely Ministerstvo pro místní rozvoj.

Co jsou Pražské stavební předpisy?PSP platí od 1. srpna 2016 a jako prováděcí předpis ke stavebnímu zákonu určují podmínky pro využívání území a technické požadavky na stavby v metropoli. Podle IPR předpisy vrací do města pojmy jako uliční či stavební čára, stanovují pravidla pro vzájemné vztahy budov, ulic a náměstí. Soustředí se také na kvalitu veřejných prostranství a hlásí se k ideji kompaktního města krátkých vzdáleností s nízkými nároky na dopravu a technickou infrastrukturu. Kvůli sporům o přípravu PSP se po necelém roce existence dočasně rozpadla dosluhující pražská koalice. Radu v té době opustil tehdejší náměstek primátorky Matěj Stropnický (Zelení).