Má zvědavost mě přemohla, a tak jsem se páru zeptala, který „tamten" mají na mysli.

„No přece ten na Pražském hradě! Zrovna odtamtud jedeme. Ten má úroveň. Je nádherný, na rozdíl od tohoto, který je tak divně rostlý…" vysvětlila mi žena a bez mrknutí oka se svým mužem zmizela v davu zahraničních turistů.

Úplně jiný názor nejen na vánoční strom, ale i na celou atmosféru však měli právě zahraniční turisté. A mezi nimi i Monika, která si se svými dětmi přijela užít povánoční atmosféru z Německa.

Na skok v Praze

A zatímco Christian a Anna baštili staročeské pochoutky, jejich maminka Monika se procházela mezi stánky a kochala se jejich výzdobou. „Je to tu fantastické, skvělé!" pochvalovala si atmosféru Monika, která si čtyřdenní návštěvu Prahy dala společně se svými dětmi a manželem pod stromeček.

„Přes rok na sebe nemáme tolik času, jak bychom chtěli. Proto jsme si nadělili prodloužený víkend ve vašem městě. A rozhodně nelitujeme."

Poslední dny trhů si užíval i Vojtěch Straka. Ale trošku jiným způsobem, než turisté. Třiadvacetiletý Vojta totiž doslova nasával vánoční atmosféru skoro měsíc přes svůj stánek s praženými kaštany. Ty rychle mizely z jeho stánku hlavně před Vánocemi.

„Po svátcích už takový zájem není. Cizinci spíš chtějí poradit, jak se mohou někam dostat," vyprávěl v sobotu Vojta, student politologie, který si přes zimu vydělává díky kaštanům, zbytek roku pak vozí turisty po Praze.

Bažanty nefasujeme

S kaštany strávil Vojta během trhů opravdu hodně času. Jeho pracovní doba byla několik dní v týdnu od jedenácti hodin až do deseti do večera. S nikým se během dne nestřídal. Jak to měl tedy ošetřené s jednou z biologických potřeb?

„No, od šéfa jsme žádné bažanty nefasovali," prozradil se smíchem Vojta. „Takže jsme domluveni s jednou restaurací, že tam můžeme chodit zadarmo."

Peníze si vždy bral s sebou. Ale co kaštany? „To musím pouze doufat, že mi je tady mezitím nikdo nesní…"