„Hovořit o sněhové nadílce za současného stavu počasí vyvolává stejnou představu jako hrát kulečník pod vodou. Prostě je v rovině pouhé fantazie a tu s podivem přijímáme s větším porozuměním, než prudkou změnu reality," uvedl klinický psycholog Jaromír Vobecký.

Právě extrémní změna počasí údajně může vyvolávat i duševní otřesy. Mnohdy i u lidí, kteří své duševní zdraví vnímají bez výrazných výkyvů. „Příklad se přímo nabízí. Při pohledu z okna nám vylepšuje náladu slunce a to navíc i trochu hřeje. Žijeme v představě, že paní meluzína zůstala doma kdesi na severním pólu a jiné to už nebude," říká psycholog Vobecký.

Jenže ono prý může být a třeba už za pár dní. „Vstaneme do ranního sněžení a mrazu, okamžitě měníme šatník a začnou klasické velkoměstské problémy. Praha a její dopravní situace pak nabízí každoroční obraz nevrlosti z toho, že vůbec nějaká zima existuje," říká psycholožka Daniela Lobotková.

Přetlakový ventil někdo nezná

Podle psycholožky se důsledky náhlé změny počasí u lidí projevují individuálně. „Někdo si prostě zanadává a takříkajíc upustí páru. Tím to pro něj končí. Jsou ale jedinci, kteří pak u mě končí v ordinaci. Jejich mentalita žádný přetlakový ventil nezná. Jednoduše se zhroutí," dodala Daniela Lobotková.

Jako příklad uvedla muže středního věku, u něhož nervové vypětí doma i v zaměstnání kulminovalo pokusem o sebevraždu ve chvíli, kdy se dozvěděl, že volný víkend po mnoha měsících může strávit kvůli předpovědi počasí opět v práci nebo doma.

Což podle psycholožky bylo stejné stresující prostředí, v němž žil manželský pár v rozvodovém řízení. „Když začalo hustě sněžit, věděl, že jediná jeho relaxační vášeň jízda na kole je na dlouho ztracená. To byla paradoxně ta poslední kapka ztráty naděje v obrat k lepšímu," doplnila Lobotková. V ten doufají především lyžaři a vyznavači zimních sportů vůbec.

Nekontrolovatelná změna nálad

Podle psychologů pro změnu taky zrovna nejásají letošní lednové extrémně teplé počasí je totiž vyhání i z horských lyžařských středisek. „Jedná se ale řádově o pouhá procenta osob, kterým pohled na nevyužitou sportovní zimní výbavu přináší nekontrolovatelnou změnu nálad. Většinou je to jen dílčí problém v množství neřešených jiných problémů," hodnotí svou klientelu Jaromír Vobecký.

Podle současných předpovědí údajně letošní zima prý ještě dorazí. Má už v příštích dnech výrazně klesnout teplota pod bod mrazu, sněžení bude i v nížinách. Tedy i v Praze, kde se, vzhledem k velkoměstskému klimatu, sníh záhy promění v prosolenou klouzavou břečku.

„Člověk, který výkyvy počasí bere jako běžnou součást života, rychle změní názor, když si třeba kvůli náledí přivodí zranění. Ta můžou být i dlouhodobějšího charakteru a zima je pak pro dotyčného smolaře nepřítel číslo jedna. Averzi k zimě pak takový člověk bude v sobě chovat už doživotně," říká Daniela Lobotková.

Výkyvy počasí ohrožují zejména kardiaky

Nicméně nabízí se otázka, jak se se změnou počasí vypořádají právě psychologové, k nimž se labilnější povahy v nouzi urychlují.

„Nemám s tím zásadní problém, spíše na svém zdraví pociťuji časté krátkodobé teplotní výkyvy. Jak říkám, jdu pak z chřipky do chřipky. Duševními otřesy kvůli tomu ale netrpím," svěřila se psycholožka Lobotková, podobně hovořil i její profesní kolega.

Oba však důrazně poukazují na fakt, že výkyvy počasí nebezpečně ohrožují zejména kardiaky, ať už je jejich duševní kondice jakákoliv. To je podle psychologů pro tyto osoby mnohem vážnější problém než permanentně zkažená nálada ze zatažené oblohy, což není v zimních měsících nic neobvyklého.

Nelze oddělovat duši a tělo

„Nelze oddělovat duši a tělo, člověk je přece celistvý organismus. Pozitiva či negativa na nás proto působí v nedělitelném rozsahu," uzavřel Jaromír Vobecký. Odhlédneme-li od názoru odborníků k široké pražské veřejnosti, mnozí si v současném počasí libují. Především řidiči, kterým velký mráz dosud neotestoval technický stav vozidla.

„Jestli ale zima dorazí až někdy v březnu a potrvá čert ví jak dlouho, pak asi na psychiatrii skončím," říká v nadsázce podnikatel Miroslav Brejša. Podle něj prý na psychiku člověka víc působí dlouhá zima a čekání na jaro.

„Jestliže jsou takto krásné dny a jaro se nám vlastně stále takto příjemně připomíná, pak je děs si jen představit, že by to právě v jarních měsících kvůli pozdnímu nástupu zimy neměla být pravda," doplnil svou úvahu Miroslav Brejša.

PETR ŠTROMPF