Potkejte legendy na Vyšehradě

Jedna ze dvou hradních památek metropole je už od svých počátků opředena pověstmi. Legendy doprovázejí celou její historii. Většina Čechů je zná z pera Aloise Jiráska. Po Vyšehradě se proháněl Horymír se Šemíkem, kněžna Libuše z něj věštila slávu budoucí Prahy a svou roli Vyšehrad sehrál také v Dívčí válce.

Myslbekovo dílo a kronikáři 

Pověsti v areálu připomínají čtyři sousoší Josefa Václava Myslbeka. Ty odkazují například na příběhy o Ctiradovi a Šárce nebo o bájném Lumírovi. Také o vzniku Vyšehradu existuje řada legend.

Zabýval se jím už Kosmas ve 12. století. Nejhlouběji do historie sáhnul Václav Hájek z Libočan, když ve své kronice datuje vznik hradu rokem 682. Po řadě archeologických výzkumů se nyní většina historiků přiklání k tomu, že Vyšehrad vznikl v polovině 10. století.

Záhady Vyšehradu 

V areálu Vyšehradu se nachází řada památek opředených záhadami. Jednou z nich je například takzvaný Čertův sloup, o kterém se dodnes neví, kde se vzal a jaký byl jeho účel.

Známou dominantou je Bazilika sv. Petra a Pavla, která je ve skutečnosti kostelem. Název bazilika totiž označuje čestný titul, který byl od středověku udělován na základě přímého papežova svolení.

Hřbitov českých velikánů 

Neopominutelný je zejména Vyšehradský hřbitov. Elitní místo posledního odpočinku obývá řada vynikajících představitelů českého národa. Kromě známých hrobek, jako jsou ruce Vlasty Buriana či hrob Karla Hynka Máchy, je nejlákavější Slavín, panteon osobností české literatury. Společná hrobka, kterou spravuje spolek Svatobor, vznikla na konci 19. století. První do ní byl roku 1901 uložen Julius Zeyer.

close info Zdroj: DENÍK/ Martin Divíšek zoom_in

V kryptě jsou pochováni například Ema Destinnová, Josef Hora, Jaroslav Marvan, Jaroslav Vrchlický a řada dalších význačných osobností české vědy a kultury. Účastníci vycházky mají jedinečnou možnost se do unikátní dominanty hřbitova podívat.

Čtěte také: Vydejte se za záhadami Porodnice U Apolináře a jejího tajemného okolí