Podle Pidrmanové nejde o nic mimořádného, podobný trend lze pozorovat i v sousedním Rakousku a Německu. „Rakousko během několika dnů zrušilo 2800 schránek, čímž jejich počet zredukovalo o desetinu,“ konstatovala.

Jen v Praze 1 a na Vinohradech ubylo za poslední tři roky 16 schránek. Ze 114 jich zůstalo 98. V daleko větším počtu se však rušily v 90. letech.

„Nechápu to. Pošta se pořád chlubí, jak zkvalitňuje služby, za všechno si účtuje víc a už se jí dokonce zajídá, že by měla vybírat schránky. Přitom známky na dopisy jsou pořád dražší,“ rozhořčila se Marta Mašková z Prahy 4.

Majitelé domů schránky nechtějí

Pidrmanová však tvrdí, že většinu schránek pošta ruší na popud majitelů domů.

„Vlastníci si nepřejí mít ji na fasádě,“ uvedla. Česká pošta totiž požaduje, aby majitelé nemovitostí schránku strpěli, aniž by jim za to zaplatila.

Když nějaká schránka ubude, snaží se prý podnik umístit blízko další. „Zlaté oči,“ tvrdí obyvatel proseckého sídliště Jan Mrázek.

„Schránka byla u autobusové zastávky. Když se začala kutat stanice metra Střížkov, posunula se o kus dál. Teď na ni máme tichou připomínku v podobě kovové konstrukce, která trčí z trávy,“ shrnul Mrázek.

Vše je v pořádku

Pidrmanová argumentuje nejčerstvějšími Základními kvalitativními požadavky z letošího června, kterým požehnal Český telekomunikační úřad. „Základní požadavky splňujeme,“ řekla.

Podle nich musí v sídelních celcích do deseti tisíc obyvatel být na každou tisícovku lidí jedna schránka, v celcích větších pak nesmí být vzdálenost z kterékoli jejich části ke schránce delší než tři čtvrtě kilometru. Pošta je také povinna umístit schránky do míst, do nichž obyvatelé pravidelně docházejí z jiného důvodu, než je vhození dopisu.