Poslanci budou mít letos na projednání rozpočtu mnohem méně času než v jiných letech. Sejdou se až po říjnových volbách a do konce roku budou muset nejen ustanovit sněmovní orgány, ale i stihnout všechna tři čtení. Bude se tak opakovat situace z roku 2013, kdy stihli rozpočet projednat a schválit během 13 dní. V jiných letech na to mají zhruba dva měsíce.

Příjmy státního rozpočtu jsou pro příští rok navrženy 1314,5 miliardy korun, výdaje by měly činit 1364,5 miliardy korun. Nejvíc peněz bude mít tradičně ministerstvo práce, a to přes 588 miliard korun. Schodek má pokrýt především vydání státních dluhopisů.

Vláda v návrhu počítá s růstem ekonomiky o 3,1 procenta a průměrným růstem spotřebitelských cen o 2,3 procenta. Na trhu práce by měl podle vlády přetrvávat napjatý stav. "Očekáváme, že ekonomika by měla čelit nedostatku pracovních sil zejména investicemi, které by tak měly zvyšovat produktivitu práce a potenciální produkt české ekonomiky," uvádí vláda v důvodové zprávě.

Na straně rizik a nejistot poukazuje vláda na to, že není jisté, jaké důsledky přinese výsledek vyjednávání o odchodu Británie z EU. Českou ekonomiku by také mohla podle vlády nepříznivě ovlivnit eskalace problémů italského bankovního sektoru. Negativním faktorem je také možnost prudkého zpomalení růstu čínské ekonomiky, které by zasáhlo evropský vývoz do této oblasti.

"V české ekonomice by mohly vzniknout problémy při pokračování dynamického růstu cen nemovitostí," upozorňuje také vláda. Tempo růstu platů a mezd by mohlo podle vlády zrychlit až na osm procent, což prý ale nepředstavuje bezprostřední ohrožení cenové konkurenceschopnosti české ekonomiky.

Návrh rozpočtu už zkritizovala pravicová opozice. Podle ODS ukazuje návrh priority koaličních stran, a to rozdávat a méně investovat. Podle předsedy TOP 09 a bývalého ministra financí Miroslava Kalouska schválení návrhu vládou dokládá, že kabinet vede politiku bez vize, priorit a zodpovědnosti k zítřku.