Poprvé se sejdou noví poslanci. Vondráček z ANO bude předsedou sněmovny

/FOTOGALERIE/ Dnes usednou do svých lavic nově zvolení poslanci. Budou zastupovat devět stran a hnutí, což je v historii ČR maximum. Nejvíc – 78 mandátů – získalo ANO Andreje Babiše. Druhá ODS má 25 křesel. I tato dominance vítězného subjektu je politické novum. Stejně jako fakt, že žádná z dalších stran (kromě Okamurovy SPD) nechce do vlády.

Babiš se proto rozhodl sestavit menšinový kabinet, pro který bude žádat sněmovnu o důvěru ještě před Vánocemi. Aby tak mohl učinit, musejí začít fungovat orgány dolní komory, především mandátový a imunitní výbor. Poté dojde na volbu předsedy, s níž by neměl být větší problém. Zatím je ve hře jediný kandidát, jímž je Radek Vondráček z ANO. Ruku pro něj zvednou poslanci ANO, Pirátů, SPD a KSČM.

Vondráček už ohlásil, že navrhne, aby místopředsedů Sněmovny bylo pět, tedy o jednoho více než v minulém volebním období. Pozice by tedy mohli získat nominanti ODS, Pirátů, SPD, KSČM a ČSSD.

Živý videopřenos můžete zhlédnout zde:

#livevideo#|

Prvním sněmovním orgánem se stala tradičně volební komise, která bude organizovat veškeré volby v dolní komoře včetně výběru jejího vedení. Má 19 členů, zastoupeno v ní tak je všech devět sněmovních stran. Poslanci dnes vznik komise vzali na vědomí.

Předsedou komise je tak jako v minulém volebním období Martin Kolovratník (ANO), místopředsedkyní komise je Monika Jarošová (SPD). Kolovratník poslancům postupně představil všechny členy komise, mezi něž patří i nejmladší člen dolní komory Dominik Feri (TOP 09).

Komise vznikla 14. listopadu na základě schůzky iniciační skupiny, ke své první schůzi se sešla o den později.

Sněmovna o komisi rozhodla až ve druhém hlasování v nynějším volebním období. První pokus byl neúspěšný kvůli tomu, že při něm poslankyni ANO a karlovarské hejtmance Janě Vildumetzové selhalo hlasovací zařízení. Žádný z poslanců si na hlasování nezapomenul poslaneckou kartu, tudíž nikdo nemusel dostat kartu náhradní.

Kalousek se pustil do Babiše. Menšinová vláda bez důvěry je ústavním pučem, řekl

Nově vzniklá formace pravicových stran, Demokratický blok, Vondráčka nepodpoří. Zástupci ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN se obávají, že spojenectví mezi Andrejem Babišem a Milošem Zemanem by mohlo vést k čtyřletému vládnutí Babišovy vlády bez důvěry. Po dvou Zemanových pokusech má totiž ten třetí předseda sněmovny, což bude v tomto případě vyslanec ANO.

Radek Vondráček podobné úvahy odmítá: „Máme kvalitní ústavu a její autoři měli v tomto bodě na mysli, že nejde o osobní pravomoc předsedy sněmovny. On musí vystupovat jako zástupce zákonodárné moci, kterou premiér přijde žádat o důvěru. Předseda sněmovny má při třetím pokusu velikou odpovědnost, protože stojí mezi funkčním státem a předčasnými volbami. Proto si nemůže vybrat kohokoli, náhodného kolemjdoucího. Musí udělat všechno pro, to, aby byl třetí pokus úspěšný.“

Poslanci skládali slib

Nově zvolení poslanci museli nejprve složit slib. Jako první tak učinil bývalý předseda Sněmovny Jan Hamáček (ČSSD), který podle zákona schůzi svolal a bude ji až do zvolení nového předsedy řídit. Následoval slib Vojtěcha Filipa (KSČM) jako nejstaršího znovu zvoleného někdejšího místopředsedy dolní komory. Filip následně vyvolával ke složení slibu další poslance podle abecedního pořadí. Plénum sledovalo tento zhruba 40minutový ceremoniál vestoje.

Z 200 poslanců se z dnešního jednacího dne omluvil pouze Jiří Dolejš (KSČM), který se účastnil sjezdu brazilské komunistické strany. Vrátit by se měl v noci na úterý, slib bude skládat později.

Ústavou předepsaný poslanecký slib naopak složila bez výhrad středočeská hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) i liberecký hejtman Martin Půta (za STAN). Oba se přitom chtějí mandátu vzdát, učinit tak budou moci, až Sněmovna zvolí nové vedení. Milan Pour, který podle výsledků voleb ve sněmovní frakci ANO nahradí Jermanovou, zatím neví, kdy bude slib skládat. "To všechno záleží na termínu, kdy bude zvolen nový předseda Poslanecké sněmovny, následně se zřekne mandátu hejtmanka. Může to být koncem tohoto týdne, může to být i příští týden, zatím to nemám pevně stanoveno," řekl Pour ČTK.

Zeman odletěl do Ruska. S Putinem se sejde zítra

Plnohodnotným poslancem se stal Martin Kupka, jenž se do Sněmovny dostal na úkor Petra Bendla (oba ODS) až na základě nedělního verdiktu Nejvyššího správního soudu po přepočítání přednostních hlasů. Slib složil také Jiří Hlavatý (ANO), který zvolením do Sněmovny přišel o senátorský mandát. O křeslo v horní komoře se chce opět ucházet v lednových doplňovacích volbách na Trutnovsku, které v podstatě způsobil.

Z ministrů se omluvili z dnešního jednacího dne od 14:30 ministr průmyslu Jiří Havlíček (ČSSD) kvůli zahraniční cestě, ze stejného důvodu se omluvil i ministr financí Ivan Pilný (ANO), z pracovních důvodů se od 15:30 omluvil ministr školství Stanislav Štech (ČSSD).

Na ustavující schůzi Sněmovny se přišly podívat desítky středoškoláků. Kvůli značnému počtu nestihli odbavení přes bezpečnostní rám a tím zahájení schůze. Před sídlem Sněmovny stál osamocený demonstrant, který podle nápisu na kartonu pověšeném kolem krku vyzýval poslankyně a poslance, aby zasáhli proti blíže neupřesněné zvůli policie a státních zástupců.

Hádka o mandátový a imunitní výbor

Sněmovní mandátový a imunitní výbor bude mít nakonec 19 členů. Zastoupení tak v něm budou mít všechny sněmovní kluby. Rozhodla o tom dnes Sněmovna na návrh KSČM po téměř dvouhodinovém sporu o počet členů výboru. Situaci se povedlo vyřešit až po přestávce na jednání klubů, po níž sociální demokraté a komunisté své původní návrhy na ustavení výboru bez účasti TOP 09 a STAN stáhly.

ANO bude mít v devatenáctičlenném mandátovém a imunitním výboru osm členů, Piráti a SPD po dvou, KSČM a ČSSD po jednom. Na Demokratický blok, který kvůli výběru sněmovních představitelů a orgánů vytvořily, ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN, připadlo pět míst, oznámil předseda sněmovní volební komise Martin Kolovratník (ANO).

Sjezd ČSSD se uskuteční již v únoru, o post šéfa se hlásí Běhounek

ČSSD původně požadovala, aby měl výbor 15 členů. Předseda jejích poslanců Jan Chvojka ale po pauze podpořil návrh STAN na 18 členů výboru, díky němuž by v něm byly zastoupeny všechny sněmovní frakce.

KSČM poté ústy předsedy svých poslanců Pavla Kováčika změnila svůj požadavek na 13 členů mandátového a imunitního výboru na 19 členů. Podpořil to i předseda poslanců ANO Jaroslav Faltýnek. Předseda poslanců STAN Jan Farský stáhl návrh na 18 členů výboru ve prospěch modifikovaného návrhu KSČM na 19 členů.

Piráti ovšem trvali na 18 členech výboru, neboť podle předsedy jejich poslanců Jakuba Michálka nikdo nevysvětlil, proč by ANO mělo mít ve výboru o jednoho člena navíc. Pirátský návrh na 18 členů výboru ovšem při následném hlasovaní získal podporu jen 56 ze 199 přítomných poslanců. Devatenáctičlenný výbor pak při dalším hlasování nepodpořili jen Piráti.

"Je to první konkrétní indikátor v hlasování na půdě Poslanecké sněmovny o úzké spolupráci mezi ANO, SPD a KSČM. A to je spolupráce, se kterou nechceme mít nic společného," vysvětlil novinářům postoj své strany Michálek. V devatenáctičlenném výboru budou mít většinu ANO a SPD, při 18 členech by tato hnutí disponovala jen polovinou hlasů ve výboru.

Kandidát ANO na šéfa Sněmovny Radek Vondráček interpretaci Pirátů odmítl. "Nevím, kam chodí Piráti na tyto informace. Ano, pro nás je výhodnější 19 než 18, máme tam o jednoho víc. Proč bychom to neudělali?" řekl novinářům. Vyšším počtem členů výboru podle něj ANO vyšlo vstříc ostatním, aby byli zastoupeni, i když mandátový výbor by spíš měl být malý a akceschopný.

Výbor by mohl mimo jiné rozhodovat o doporučení, zda by měla Sněmovna opětovně vydat předsedu ANO Andreje Babiše a místopředsedu ANO Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo.