„V současné době jsme stále častěji svědky urážek hlavy státu, státních symbolů, avšak adekvátní ochrana zde chybí, a proto je třeba přetrženou kontinuitu ochrany prezidenta republiky v rovině veřejného práva opět do právního řádu začlenit. Kupříkladu v Nizozemí je v platnosti zákon z 19. století o urážce majestátu, který poskytuje ochranu královské rodině. Obdobně chrání zákony v jiných evropských zemích jak představitele monarchií, tak prezidenty či ústavní činitele. Jak již bylo uvedeno výše, v České republice taková ochrana chybí," píše se v předloze. Hradní mluvčí Jiří Ovčáček uvedl, že prezident Miloš Zeman se k iniciativě nebude nijak vyjadřovat, neboť by „byl ve střetu zájmů".

„Kdo veřejně hanobí prezidenta republiky, ruší výkon jeho pravomoci a snižuje tak jeho vážnost, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, peněžitým trestem nebo propadnutím věci."
Poslanecký návrh novely trestního zákoníku a zákona o přestupcích

Pokud by norma hladce prošla parlamentem, měla by platit od července příštího roku, čímž by výrazně zasáhla do prezidentské kampaně. Zdaleka ale není jisté, že se k ní přikloní potřebný počet zákonodárců. Premiér Bohuslav Sobotka se podivil nad starostmi některých poslanců (z členů ČSSD návrh podepsali například Vítězslav Jandák, Stanislav Huml, Marie Benešová) a nemyslí si, že trestní právo by se mělo používat v politickém boji. Budoucí ministr pro legislativu a lidská práva Jan Chvojka (ČSSD) se za úpravu nepostaví. „Jsem toho názoru, že silné osobnosti, jako je prezident Zeman, se bez ochrany v trestním zákoníku hravě obejdou," sdělil Deníku.

Naopak Stanislav Berkovec patří k poslancům ANO, kteří návrat k náhubkovému paragrafu podporuje. „Považuji úctu k jakékoliv hlavě státu a státním symbolům za elementární slušnost, tak samozřejmou jako úctu k ženám nebo starším spoluobčanům. Je to součást legislativy vyspělých států a Česká republika k nim bezesporu patří," řekl Deníku. Při nedávné návštěvě britského parlamentu si prý uvědomil, „jak zásadní roli hraje ve Spojeném království úcta k tradicím, symbolům a koruně". Ve Velké Británii jde ovšem o úctu nevynucovanou zákonem.

Rušení paragrafů, které trestaly urážky představitelů státní moci odnětím svobody, bylo symbolem obnovené demokracie v Česku. Kdyby by se toto ustanovení do trestního zákoníku vrátilo, dotklo by se zřejmě desítek demonstrantů, umělců i aktivistů.