Kliknutím zvětšíteVíce za nájmy i nemovitosti, vyšší cena při jízdě taxíkem, dražší účet v restauraci, ale také jiné ceny za nemovitosti a služby s tím vším se během svého života v Praze bohužel setkala většina cizinců. „Když jsem přijela do Prahy v roce 1993, stávalo se to velmi často. Říkáme tomu cizinecká daň. Dříve to byl téměř standard, ale postupně se to zlepšuje. Přesto jsou ale cizinci stále terčem finanční diskriminace, zejména při pronajímání bytů a kupování nemovitostí,“ myslí si Laura, která pochází ze Spojených států amerických.
Sofiia z Ukrajiny zase popisuje, jak po ní bankovní úřednice požadovala 600 korun za potvrzení, které mělo být zdarma. „Když jsem jí řekla, že mě nemůže takto diskriminovat, vždyť potvrzení je stejně v češtině, tak se mi vysmála do obličeje a řekla, že je jí to jedno. Prý musím zaplatit, protože jsem cizinka a potvrzení potřebuji,“ rozčiluje se Sofiia, která si potvrzení nakonec obstarala bezplatně na jiné pobočce.
Cizinci dlouhodobě žijící v metropoli se domnívají, že jde ze strany firem i jednotlivců vlastně o projev stereotypu, že cizinec musí být bohatý a nezná místní cenové poměry.
Platba navíc jen za speciální službu
Zatímco na rovné ceny ve vozech taxi dohlíží kontroloři magistrátu, dohled nad restauracemi a dalšími službami zajišťuje Česká obchodní inspekce (ČOI). „Pokud s vyšší cenou není spojena žádná speciální služba (např. prohlídka vedená v cizím jazyce), není možné zvýšení ceny považovat za legitimní. Aby poskytnutí zvláštní služby spojené s vyšší cenou vyhovělo požadavku jednání v souladu s dobrými mravy, je třeba, aby byla dodatková služba poskytována v určité kvalitě. Např. komunikaci se zákazníkem v cizím jazyce jen na základní úrovni na hranici porozumění není možné považovat za nadstandardní službu,“ vysvětluje mluvčí ČOI Jiří Fröhlich. V loňském roce potvrdila ČOI tři případy diskriminace cizinců.
Příplatky v autoškole i u lékaře
Pražští cizinci se podivují vyšším cenám za prohlídky v cizích jazycích na hradech a zámcích, stejně jako v autoškolách, kde činí rozdíl až několik tisíc korun. V těchto případech je ale podle ČOI požadavek na vyšší cenu v pořádku, protože jde o odborný výklad a průvodce nebo instruktor ovládá jazyk velmi dobře.
V posledních letech podle cizinců v metropoli roste i počet ordinací lékařů a zdravotnických zařízení zavádějících příplatky za vyšetření a prohlídky vedené v cizím jazyce, a to i přesto že pacienti mají české zdravotní pojištění.
„Možné to je a zákon tím lékař neporušuje. Úředním jazykem v ČR je čeština a žádný právní předpis neukládá lékaři ovládat cizí jazyk a komunikovat jím s pacientem. Toto je tedy nadstandardní služba, kterou lze zpoplatnit, a nijak to nekoliduje se zákonnou úpravou práva pacienta na bezplatnou péči. U slovenštiny by však byl tento postup samozřejmě absurdní,“ říká Michal Sojka z České lékařské komory.
Cizinci proti tomu však namítají, že ve vysokoškolských oborech, jako je medicína, je znalost angličtiny nutná již pro studium a následně při doplňování vzdělání. Lékaři tak podle nich nemusí do studia jazyka investovat jenom kvůli zahraničním pacientům.
Na vyšší částky za odbornou znalost jazyka se cizinci ptají i v Poradně pro integraci: „Pokud příplatky pobíhají transparentně a pacienti o nich dopředu vědí, pak je to v pořádku. Ale setkali jsme se i s případem, kdy si zubař bez jakéhokoli vysvětlení připočetl k zákroku cizince ještě částku deset tisíc korun. Problém bývá v tom, že cizinci nevědí, jaká mají práva, a pokud to neřeší hned, může se případ promlčet,“ dodává Kristýna Omastová z pražského integračního centra.
15
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
