Plán je zatím lehce „na vodě". Termín, rozpočet ani přesnou podobu, jak by měly břehu v budoucnosti vypadat, Praha zatím nemá. Přes velkou obecnost v návrhu ale nechybí odvážné nápady: třeba pontonové koupaliště poblíž Občanské plovárny nacházející se v okolí Strakovy akademie, současného sídla vlády.

„Chceme, aby obyvatelé Prahy i turisté měli možnost kvalitně trávit volný čas po celé délce řeky. Zároveň je důležité, aby břehy nabízely různorodé možnosti vyžití od klidových a rekreačních zón až po živé oblasti s kulturním programem," popisuje záměr primátor Hudeček.

Praha prý na to půjde „postupně", záležet bude na tom, jak se smluvně vypořádá se subjekty podnikajícími na vltavských nábřežích.

Z dokumentu, který magistrátní Institut plánování a rozvoje poskytl médiím, vyplývá, že Praha jakožto Městský správce nábřeží má komunikovat s veřejností, koordinovat provozovatele služeb, zajistit údržbu a správu nábřeží.

Hlavní město chce mimo jiné nechat u Vltavy opravit křižovatky tak, aby se podél řeky dalo pohodlně projít nebo projet na kole.

Nové lávky i schodiště

Vzniknout mají nové lávky, které překlenou rušné silnice, a nová schodiště. Na jihu i severu města chce Praha řeku a přírodu začlenit do souvislého celku, který by nezahrnoval pouze zoo, jako je tomu nyní.

Klíčové má být rovněž zlepšení dostupnosti stanic tramvají, metra a železnice. Pro pěší by tak měl být nově přizpůsoben Branický most, známý jako Most inteligence.

V plánu je rovněž vznik piknikových zón. Jedna taková má být třeba u ústí Branického potoka. Kromě těchto míst jsou v plánu nové pobytové louky a příměstské parky. „Trojská kotlina i údolí Berounky u Zbraslavi jsou vhodnými místy pro zřízení parku," navrhují architekti.

Opravovat se mají rovněž ostrovy, jako například Veslařský ostrov v Podolí, na kterém mají být zrekonstruovány poničené terasy a v severní špičce ostrova bude nová lávka spojující jej s Podolským nábřežím. Změn se dočká i údolí Berounky v Radotíně. Také tady mají být břehy zkultivovány a propojeny s obytnou zástavbou.

Změny na nábřežích v centru?

Z dokumentu, který vypracoval magistrátní Institut plánování a rozvoje mimo jiné vyplývá, že „zisk města z pronájmů prostorů na pevnině i stání na vodní hladině by měl být v maximální možné míře zpětně investován v jednotlivých místech nábřeží".

Co s automobilovou dopravou? Do diskuse, kterou v Praze rozvířil primátor Tomáš Hudeček, když na několik sobot pro automobily zavřel Smetanovo nábřeží, se autoři návrhu zapojují jen opatrně. Uvádějí obecně, že „automobilová doprava na nábřežích by neměla oslabovat roli nábřeží jako celoměstsky významných veřejných prostranství." V podobném duchu píší o proměně Křižovnického náměstí, které tvoří vstupní bránu ke Karlovu mostu: apelují za „vyvážení dopravní funkce prostoru s turistickou atraktivitou místa". Konkrétní nicméně jsou v oblasti Smíchovského nábřeží. Navrhují zrušit vjezd automobilů a jejich parkování v prostoru náplavky.

Podobně obecný je dokument v otázce nábřeží Edvarda Beneše, které by „mělo být uzpůsobeno pro všechny druhy pohybu ve městě (pěšky, na kole, veřejnou dopravou, lodí a motorovou dopravou). Pohyb po Nábřeží Edvarda Beneše by neměl být nepříjemnou zkušeností, ale příjemným zážitkem s výhledy na panorama Starého města," uvádějí autoři studie.

Konkrétnější jsou ale třeba v okolí Úřadu vlády. „Předprostor Strakovy akademie je nutné vnímat jako jeden celek s nábřežím, včetně uzavřené zahrady areálu. Odstranění parkování a vizuálních bariér z nábřeží, které přerušují vztah mezi budovou Strakovy akademie a řekou, je možné spojit s úvahou o příležitostném otevírání v současnosti nepřístupné zahrady."

Nové koupaliště? Občanská plovárna (nacházející se v blízkosti Úřadu vlády) je podle dokumentu „historicky cennou upomínkou historie koupání ve Vltavě, okolní prostor by měl být po dohodě s nájemci částečně přístupný, zejména s ohledem na kontinuální prostupnost podél řeky. Na vodní hladině přiléhající k objektu by mohlo být umístěno pontonové koupaliště."