Lidé drželi minutu ticha za všechny, kteří položili životy za svobodu Česka. Pietní akt začal státní hymnou. Po přehlídce vojenských jednotek přinesli vojáci na nádvoří před památníkem za zvuku husitského chorálu Ktož sú boží bojovníci historické armádní prapory.

Prezident a další politici, zástupci spolků a válečných veteránů pak položili k památníku věnce. Následovala minuta ticha za padlé vojáky a salvy vypálené čestnou stráží.

Akce na Vítkově se účastnili také předsedové obou parlamentních komor Milan Štěch a Jan Hamáček, premiér Bohuslav Sobotka, ministr obrany Martin Stropnický, pražský primátor Tomáš Hudeček, kardinál Dominik Duka a náčelník generálního štábu Petr Pavel, čerstvě povýšený do hodnosti armádního generála.

Události je třeba připomínat

Stropnický novinářům řekl, že je nutné si historické události připomínat i vzhledem k nynější situaci na Ukrajině. „Snad nejdůležitější je, aniž bych chtěl zabřednout do velkých slov, uvědomit si, že mír ani v roce 2014 není samozřejmost a že jsme měli kamarády, rodiče, prarodiče, kteří za ten mír položili život," poznamenal.

Podle Zemana je důležité také vzpomínat, jak váleční veteráni dopadli, a to především ti z nich, kteří bojovali za druhé světové války v Anglii. Připomněl generála Heliodora Píku, který se stal v roce 1949 obětí komunistického teroru. Podle Zemana byl zavražděn, „protože i poprava může být formou vraždy". Zároveň řekl, že si Česko připomíná den vítězství v Evropě, protože druhá světová válka skončila až v září 1945 po porážce Japonska.

Dekorování praporu

Zeman na závěr pietního aktu dekoroval prapor zabezpečení velitelství výcviku vojenské akademie, kterému propůjčil čestný název Plukovníka Ladislava Preiningera. Preininger bojoval v první světové válce. Při nacistické okupaci působil v odbojové organizaci Obrana národa. V červenci 1941 ho zatklo gestapo, v říjnu byl popraven.

Druhé světové války se zúčastnila většina států světa. Území Čech a Moravy nacisté obsadili a vytvořili z něho protektorát, Slovensko bylo samostatným státem. Na západní i východní frontě bojovali Češi, kteří ze země odešli.

Druhá světová válka si vyžádala přes 60 milionů obětí a byla dosud největším válečným konfliktem. Přesná čísla lidských ztrát na území Česka neexistují, údaje se liší. Všeobecně se udává, že za období druhé světové války zahynulo na 360 tisíc občanů bývalého Československa; víc než dvě třetiny z nich tvořily oběti židovského holokaustu.