Už v sobotu k dočasně obsazenému domu ve Štítného ulici na Žižkově přijeli policisté přivolaní správcem, poukazujícím na fakt, že nezvaní hosté překonali zámky a další zabezpečení bránící nepovolaným osobám ve vniknutí do budovy. V podobných případech ale policie zpravidla nepřistupuje k okamžitému ráznému zákroku. Obyčejně nastupuje taktika spolupráce se zástupcem vlastníka, ale současně i vyjednávání s organizátory akce o tom, že uvnitř zdevastovaného objektu nebudou způsobeny další škody ani zanechány odpadky – a po skončení programu účastníci spořádaně odejdou. V tomto případě návštěvníci respektovali policejní výzvu, aby objekt opustili, a odešli.

Mluvčí dlouhodobě chystané akce squatterů René Pytlíček se ale k dění ve Štítného ulici nepřihlásil. Do programu Vzpomínek na budoucnost prý nepatřila; prý někdo pronikl dovnitř pod vlivem „jejich" kampaně. Spontánně. Své předem připravované akce uspořádali squatteři v objektu na Pohořelci (s nímž zřejmě mají rozsáhlejší plány i do budoucna – ty však očividně narazí na odpor majitele i policie), dále v ulicích Křižíkova, Křesomyslova, Přístavní, Rytířská a Dukelských hrdinů. Původně zamýšleli obsadit větší počet budov, proniknout se jim ale podařilo pouze do některých. Také tamějšímu dění věnovali policisté pozornost. Neúspěšná byla snaha squatterů v případě někdejšího vyšehradského nádraží a ve Washingtonově ulici; také v Petrské vše skončilo vyvěšením černých praporů.

Bez konfliktu

Na Pohořelci setrvali návštěvníci až do nedělního odpoledne, kdy do té doby poklidnou akci ukončili policejní těžkooděnci. Poté, co se dopoledne obrátil na policii zástupce vlastníka se žádostí o vyklizení objektu od nezvaných hostů, kteří tam nemají co pohledávat, policisté – dokonce za osobní přítomnosti zástupců vedení pražské policie – vyzvali účastníky happeningu k opuštění objektu. Tři čtvrtě hodiny po poledni stanovili půlhodinovu lhůtu; ta pak byla ještě dvakrát prodloužena. Bez ohlasu. Protože tři desítky přítomných se k odchodu neměly ani po dvouhodinovém vyjednávání a opakovaných upozorněních na protiprávnost svého jednání, přijely k objektu vozy s příslušníky speciální pořádkové jednotky. Policie uzavřela přístup a okolí ohradila páskami se zákazem vstupu; došlo i na omezení dopravy v okolí. Na místě zasahovali také strážníci.

Čtyři desítky těžkooděnců doprovázených i policejními psy pak dorazily s jednoznačným úkolem: lidi ze zchátralého objektu, který má být podle zástupce vlastníka prázdný, vevést – a to i proti jejich vůli. Tedy vyklidit prostor silou, za pomoci donucovacích prostředků. Do akce, která byla dokončena za půl druhé hodiny, šly ve čtvrt na tři. Třebaže došlo na hmaty a chvaty a vyvádění pomocí páky, nikdo neutrpěl zranění – ani z řad příznivců squattingu, ani mezi policisty. Počínání policie sledovala skupinka příznivců squatterů, kteří hlasitě dávali najevo svoji nelibost. Ti nejaktivnější dokonce přetrhli policejní pásku; do konfliktu ale nešli.

Stoupenci squattingu připomínali i rázné policejní zákroky z minulosti, známé například z Ladronky či třeba z neméně legendární vily Milada, kde squatteři a jejich příznivci hovořili o nepřiměřenosti zákroku. To, jak vše skončí, nicméně bylo možno předpokládat; právě na základě dřívějších zkušeností s podobnými akcemi.

Šestadvacet vyvedených osob, z nichž některé dostaly pouta, policisté umístili do aut. „V té chvíli se pak jedna žena snažila vběhnout i přes výzvu zpět do domu. Mladou ženu policisté rovněž zajistili," připomněla Jana Rösslerová z ředitelství pražské policie. Všechny zajištěné následně policisté převezli k výslechům na služebnu; k úkonu nazývanému podání vysvětlení. Neznamená to ale, že by dotyční byli z čehokoli obviněni. Rösslerová také uvedla, že po výsleších bylo postupně všech 27 propouštěno; poslední z nich opustil služebnu v 18.50. Podezřelí jsou ze spáchání přestupku, konkrétně z neuposlechnutí výzvy policisty. Ve správním řízení by mohli dostat pokutu v řádu několika tisíc korun. Z minulosti jsou nicméně známy obdobné případy, které v Praze skončily bez trestu. A to dokonce i kauza, jež původně začínala jako přelíčení před soudem. Padla také bloková pokuta. „V jednom případě ji policisté uložili osobě, která u sebe měla návykovou látku. Drogu policisté odebrali – a následně dojde k její likvidaci," uvedla k tomu Rösslerová.

Vyklizený objekt obhlédli policisté se zástupcem vlastníka. Majitel zajistí jeho zabezpečení proti dalšímu vniknutí a budovu pak bude střežit bezpečnostní agentura. Policisté mu objekt předali v 17.45.

Nový život mrtvým domům. I ulicím a čtvrtím…

Počínání squatterů, vycházejících ze zásady, že uplatňování vlastnického práva nesmí brát domům život a lidem jejich prostředí, se setkalo se značným ohlasem. A nejen ze strany kolemjdoucích; obsazené domy navštěvovali i lidé, kteří se ke squattingu bezprostředně nehlásí. Nechyběli ani rodiče s dětmi či lidé, kteří už zrovna nepatří k mladé generaci.


Zájemci se tak mohli seznámit s představami squatterů: rozhodně nejde o to nabourat se do cizího domu, zaplnit jej odpadky, dovybydlet, co se dá, a zchátralou stavbu proměnit v doupě feťáků a pochybných existencí (kdy si okolí může gratulovat, pokud jde pouze o lidi dělající nepořádek při vybírání popelnic a kradoucích železo). Ne! Třeba v případě zchátralého a značně zanedbaného na Pohořelci, který v neděli násilně vyklidili policisté, mají vizi vytvořit z něj kulturní centrum, které by ale mělo být doplněno i sociálním bydlením. Upozorňovaly na to už transparenty visící z oken. "Mrtvé domy města pražského" či "Squatting je slušnost", hlásali squatteři ve zkratce. Naznačili přitom nejenom problém, ale i svoji vizi: "Domovy bez lidí? A Lidé bez domova".

Protest i způsob oživení

Podporu a slova uznání nacházeli squatteři nejen mezi příchozími či kolemjdoucími. Ke schvalování jejich počínání se Deníku přihlásil i historik, fotograf a zastupitel z Prahy 8 Petr Vilgus, ze Strany zelených, stínový radní hlavního města pro památky a kulturu. Ocenil, že podle webu http://vzpominkynabudoucnost.squat.net squatteři chtěli mimo jiné kritizovat bytovou politiku, kde stojí právo na vlastnictví prázdného bytového domu nad právo člověka na bydlení. Připomněli vysoké ceny nájmů - a současně nekončící výstavbu poloprázdných domů na předměstích, špatný stav řady památkově chráněných domů včetně Nádraží Vyšehrad, Paláce Svět v Libni nebo staveb v památkové rezervaci. "Nenásilné obsazení dlouhodobě opuštěných budov jako akt protestu proti současné bytové a sociální politice má moje sympatie," připomněl Vilgus. "Squatting je způsob, jak mohou aktivní občané oživit místa, která jejich majitelé zanedbávají. Pokud opuštěný dům obsadí skupina lidí, kteří nebudou hledat konflikt ve vztahu k okolí, může se ze squatu stát místo alternativní kultury a inspirativního životního stylu," míní - a připomíná, že na některých místech v evropských metropolích dokonce příchod squatterů dal nový život nejen domům. Také ulicím, a dokonce i celým čtvrtím! "Nejznámější je příklad berlínského obvodu Kreuzberg," nabízí Vilgus příklad od nejbližších sousedů.


Myšlenka squatterů, že nelze připustit, aby centrum metropole změnilo z žijícího organismu ve skanzen pro turisty a že se čtvrti nesmí zbavovat svých chudých, aby se na ně bohatí nemuseli dívat, ostatně sklízela poměrně značný ohlas. Sobotní počin se přitom zamlouvá i lidem z Klubu za starou Prahu. Jeho jménem to naznačil Jakub Bachtík. "Chátrání památek, a to přímo v historickém centru, je v Praze velký problém," zdůraznil. "Je dobře, když na něj někdo upozorňuje - byť pro někoho možná radikální formou," konstatoval Bachtík.
Pražští organizátoři velkého squatterského mejdanu koordinovali svoji akci také s kamarády z Brna. Tam se akce jmenuje Kulturou proti chátrání. I tak se dají vyjádřit cíle squatterů, jimž se nelíbí "mrtvé domy" ve městech - ale také přístup establishmentu k chudým, k příznivcům alternativy. Odmítají vládu peněz, kvůli nimž není vidět člověka.