Malou muflonku ze Zbraslavi pes pravděpodobně odehnal od jejího stáda z nedaleké obory. Jedna z obyvatelek okolního domu situaci zpozorovala z terasy a zvíře zachránila. Mufloní mládě však už bylo pokousané na krku a na vnitřních stranách stehen.

„Rány sice nebyly velké, a proto nebylo potřeba je zašít, zato ale byly velmi hluboké a okolní svalstvo bylo výrazně zhmožděné. Zvířeti jsme ihned nasadili antibiotika, která se v podobných případech podávají minimálně týden. Následkem velkého šoku i ztráty poměrně značného množství krve mu ovšem rychle klesala tělesná teplota. Proto jsme jej umístili na zahřívací dečku, dokud se jeho stav nestabilizoval,“ uvedla mluvčí Petra Fišerová na webu příspěvkové organizace magistrátu Lesy hl. m. Prahy, která záchrannou stanici spravuje.

„V přírodě by po takovémto zranění pravděpodobně záhy uhynulo. Ve stanici se mu naštěstí daří dobře a rány se správně hojí. Na pokousanou zadní nohu sice ještě lehce kulhá, i to by však časem mělo vymizet,“ přinesla dobrou zprávu mluvčí Fišerová. Dodala však, že muflonka (dostala jméno Luffy) se už do přírody nevrátí. Po rekonvalescenci by ji její původní ani jiné divoké stádo nepřijalo. Veterináři tak mláděti najdou vhodný náhradní domov.

Leckdy pes zvíře uštve

Právě psi bez vodítka jsou pro volně žijící živočichy v Praze a okolí spolu s auty, prosklenými plochami, sekačkami či různými chemikáliemi největším nebezpečím. Přičemž snadnou kořistí jsou mláďata, která tvoří dvě třetiny psích obětí. V záchranné stanici tak bývá největší nápor během jara a léta, kdy se v přírodě mláďata rodí. Zvířecí záchranáři dokážou pomoct jen zhruba třiceti procentům pacientů po podobném útoku.

„Kromě muflonů psi často napadají také srny, selata prasat divokých, veverky, ježky, zajíce, labutě či kachny divoké. Pro zvířata přitom není nebezpečné jenom pokousání. Leckdy se stává, že pes zvíře jednoduše uštve,“ upozornila mluvčí Lesů Praha. Podle Fišerové zvláště v zimním období, kdy jsou volně žijící zvířata oslabená, mohou na následky stresu způsobeného útěkem před psem snadno uhynout. Nedávno záchranná stanice zaznamenala případ jezevce, kterého pes zahnal na hranu skály, z níž se jezevec zřítil a po pár dnech zraněním podlehl.

Neustálý dohled a vodítko

Jaké z toho plyne ponaučení pro majitele psů? „Pejskaři“ by měli mít svého čtyřnohého miláčka neustále pod dohledem a v lese, na poli nebo na louce či v okolí vodních ploch jej vést na vodítku. „V honitbách je volný pohyb psů zakázán. I na nehonebních pozemcích však platí, že majitel má povinnost postarat se o své zvíře tak, aby v důsledku jeho nedbalosti nebylo zvířeti ublíženo nebo aby jeho zvíře neublížilo někomu jinému (například jinému zvířeti),“ upozorňují Lesy hl. m. Prahy.

Podle magistrátní vyhlášky č. 6/2001 je přitom volný pohyb psů zakázán také v městských parcích, ačkoliv většina jich má určité výjimky a některé lokality jsou vyčleněny naopak speciálně pro psy bez vodítka a jejich pány. „Ale především by majitelé psů měli pamatovat na to, že zelené plochy jsou domovem volně žijících živočichů a že se tato zvířata před nimi a jejich psy nemají kde ukrýt,“ zakončila mluvčí Fišerová.