Podle Pacovského prokázali, že dlouhodobě, promyšleně a systémově odírali český stát. Vymysleli model, na jehož základě se stavební firmy s administrátorem veřejné zakázky dohodly na umělém navýšení ceny a vítězství předem určeného dodavatele – pro opravu buštěhradského zámku (v tomto případě šlo o peníze EU, ale k dokonání trestného činu díky policejnímu zásahu už nedošlo), rekonstrukci hostivického gymnázia či technologickou modernizaci středočeských nemocnic. Deset procent z předražených tendrů mělo jít do kapsy Kottových a Davida Ratha. Celkem 51 milionů korun.

Robert Pacovský drtil mezi zuby všechny údaje, data schůzek, kde si předávali úplatky, popisoval konstrukci zmanipulovaných výběrových řízení, v němž hrály roli především Lucia Novanská (ta ve čtvrtek dostala pět let za mřížemi) a spolupracující obviněná Ivana Salačová.

Nic z toho by se nestalo, kdyby celý grandiózní podvod nezastřešoval jeden z předních českých politiků, sociální 
a dříve občanský demokrat David Rath. Jeho počínání předseda soudního senátu ocenil 8,5 roky natvrdo ve věznici s ostrahou a propadnutím již zabavených financí ve výši 21 milionů korun. Rozsudek není pravomocný, Rath i Novanská již uvedli, že se odvolají.

Nelze vyloučit, že definitivní verdikt padne až příští rok, možná ještě později. A pochopitelně nikdo dnes nemůže říct, jak bude znít. Těžko si však lze představit, že by popřel nashromážděná a prokázaná fakta. Tedy miliony na účtech a v krabicích, detailní svědectví Ivany Salačové 
a přesvědčivé záznamy odposlechů, v nichž se to hemží „lesklými, žluťoučkými penízky".

Konec zářné kariéry

Jisté je, že skončila jedna zářná politická kariéra. David Rath byl muž mnoha talentů, lékař, odborář, organizátor, charismatický rétor. Bohužel také člověk bez morálních skrupulí. Byl to on, kdo jako šéf České lékařské komory plédoval za poplatky ve zdravotnictví, aby o několik let později pod heslem jejich zrušení zasedl do hejtmanského křesla ve Středočeském kraji. V něm se pak pokřivený Rathův charakter rozvinul naplno. Zatímco na náměstích řečnil o sociálně citlivé politice, přebíral na místech daleko méně veřejných úplatky. Celkem si takto přilepšil o 16 milionů korun.

Těch posledních sedm už si neužil, protože mu je zabavila policie. Rathův příběh budiž mementem pro všechny partaje, aby své lidi prověřovaly a nenechávaly jim obce, kraje nebo ministerstva jako léna, na nichž si mohou dělat, co chtějí. Sociální demokracie vyšla z Rathovy kauzy poměrně dobře jen proto, že ani člověk mdlého rozumu nemohl Ratha považovat za autentického levicového politika. Do ČSSD vstoupil proto, že v té době skýtala víc možností pro kariérní vzestup. Až budou stranické sekretariáty sestavovat krajské kandidátky, měly by mít Rathův příběh stále před očima.

Neměli bychom zapomenout ani na to, že na počátku Rathova pádu stála současná vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová, které koneckonců exhejtman právě proto nemůže přijít na jméno. Tato žalobkyně v listopadu roku 2011 Deníku řekla: „Všichni víme o fenoménu korupce a mnoho 
o něm mluvíme, ale zapotřebí je hlavně činů. Nemusí jich být mnoho, ale aspoň nějaké by být měly. Například kvalitně vyšetřené, odstíhané a před soud postavené kauzy."

Rathův proces tomu plně odpovídá. Úsilí vyšetřovatelů, žalobců a soudce nijak nesnižuje snaha obžalovaného řízení zdržovat všemi prostředky. Naopak, to k demokracii patří. Jedinou kaňkou na výkonu orgánů činných v trestním řízení je nepřiměřeně dlouhá vazba (Ústavní soud to částečně napravil, ale fakticky ji odčinit nemohl) a spektakulární Rathovy převozy do sněmovny. David Rath totiž není nebezpečný vrah či terorista. Je to jen obyčejný český zloděj.

Kauza Rath

Kliknutím na obrázek ho zvětšíte.

Čtěte také: Někdejší hejtman David Rath dostal 8,5 roku. Divadlo, konstatoval