Srnčí medailonky na rozmarýnu, dýňové rizoto, jelení hřbet s kaštanovým pyré.

Nebo třeba krémová jelení polévka s houbovými knedlíčky či pečená srnčí kýta se švestkovou omáčkou podávaná se špekovým knedlíkem.

To je jen stručné navnadění na dobroty, které přináší do Prahy a některých míst České republiky další kulinářský festival.

Bude provoněn podzimem. Od 20. října do 20. listopadu se totiž uskuteční druhý ročník Festivalu chutí nesoucí podtitulek Vůně podzimu.

Pavel Suchánek, ředitel společnosti Alakarte, která festival pořádá a která provozuje rezervační systém Alakar– te.cz vysvětluje, že ne jaro, ale naopak podzim je tím pravým obdobím pro kulinářské počiny. „Na podzim dozrává ovoce, lesy jsou plné hub, jsou tu lesní plody, myslivecké hony. V jídelních nabídkách se tak objevují jak houby a zvěřina, tak třeba i jablka, dýně a kaštany. Pro kuchaře je to doslova ráj,“ říká Suchánek.

Například vršovická restaurace 2 Pazzi nabízí jako předkrm rizoto s dýní a sýrem tallegio, hlavním chodem je Brasatto z kančího masa marinovaného v červeném víně s restovanými hříbky a jako dezert tu nabídnou domácí zmrzlinu z čerstvých fíků. „Rizoto je moje srdeční záležitost,“ vysvětlil nabídku restaurace její majitel Andrea Crippa.

Festival Vůně podzimu míří zatím do 15 restaurací – 12 jich je z Prahy, po jedné z Brna, Liberce a Mariánských Lázní. „Je možné, že do startu festivalu ještě nějaká restaurace přibude,“ podotkl Suchánek.

Šéfkuchaři vybraných restaurací nabídnou speciální tříchodové menu za 290 korun. „Vše je zajištěno přes náš rezervační systém, kdy se zájemce přihlásí, sepíše si své požadavky a my obratem zajistíme místa v dané restauraci,“ doplnil Suchánek.

Festivalu se účastní jak osvědčené pražské restaurace, jako například Amade, Austria, Chateu St. Havel či Fluidum, tak i nováčci – třeba zmíněná restaurace 2 Pazzi v pražských Vršovicích.

Více informací o festivalu lze zjistit na www.festivalchuti.cz a www.alakarte.cz.

Festival chutí – Vůně podzimu

2 Pazzi Praha 10
Amade Restaurant Praha 1
Ambroisie Caffé Rest.Praha 1
Austria Restaurant Praha 5
Chagall´s Club Rest. Praha 1
Chateua St. Havel Praha 4
Fluidum Restaurant Praha 3
Fama Grand Praha 3
Mozaika Praha 3
Mozaika Krystal Bistro Praha 7
Perpetum Praha 6
Campanulla Praha 1
La Bohéme Liberec
Noem Arch Brno
Penzion Kladská Mar. Lázně
Jsme dva blázni, říká Ital Andrea o svém pražském působišti s přítelkyní Lucií

Otevřít si v dnešní době restauraci? To musí udělat jen blázen! Tohle si myslí mnozí. Určitě ne ale Andrea Crippa.

Osmaatřicetiletý Ital si v pražských Vršovicích otevřel v květnu restauraci 2 Pazzi.

„V italštině pazzi znamená v překladu blázni. Ale blázni v dobrém. My dva s přítelkyní jsme právě ti blázni, kteří si otevřeli v Praze restauraci. V této době na poměrně neznámém a zastrčeném místě, “ říká sympatický Ital, který má za sebou dvaadvacetiletou praxi v restauracích. Působil nejen v Itálii, ale jezdil po mnoha místech ve světě, například na Ukrajině či v Irsku.

Právě v Irsku se poznal se svoji partnerkou Lucií. „Byla jsem tam na brigádě mezi školami a on dělal šéfa hotelu,“ vzpomíná Lucie a přizná, že to byla láska na první pohled. Dali se dohromady. Začali cestovat, pak se narodil syn Samuel, dnes už jedenapůlroční. Po jeho narození začala čechoitalská dvojice uvažovat o přesídlení do Prahy, aby byli blízko rodiny Lucie, která pochází ze Strakonic. Když vzešel nápad otevřít si restauraci, najednou se objevili v Praze.

Andrea přiznává, že otevřít si restauraci třeba v Miláně, měl by život složitý. „To bych byl jeden z tisíce. Tady v Praze vidím potenciál, i když to jednoduché nemáme. Vidím šanci s italskou kuchyní uspět. I když nesídlíme na hlavní třídě, věřím, že si lidé k nám cestu najdou,“ říká a hned doplňuje, že jeho srdeční záležitostí je rizoto a také těstoviny, kterých nabízí jen omezený počet.

A také pro mnohé Čechy již klasika špagety carbonare prý ve 2 Pazzi chutnají úplně jinak. „Prostě italsky,“ říká stručně muž, co se v restauracích pohybuje od svých šestnácti let. Většinu času v kuchyni, často jako šéfkuchař.

S přítelkyní Lucií se v restauraci sice potkávají, ale vzhledem k potřebě zajistit hlídání synka, musejí svůj čas přesně propočítávat. Zatím jim to vychází. A brzy už možná malý Samuel zamíří třeba mezi hosty pro veselejší náladu. Právě milé prostředí a kontakt se zákazníkem staví v restauraci na přední místo. Pochopitelně i dobré jídlo.

Na první pohled je jasné, co mezinárodní pár spojuje – kontakt se zákazníkem, láska ke kuchyni. Andrea každou chvíli vyběhne z kuchyně a ptá se hostů, zda jim chutná. A Lucie? Její úsměv na zákazníka je okouzlující. Tak moc, že oslnil Andrea natolik, že s ní spojil svůj život.

Pracovní i soukromý.
Rizoto s dýní a sýrem taleggio

7 až 8 šálků zeleninového vývaru, pokud možno domácího
1 lžíce másla
1 menší cibule, jemně nasekaná
2 šálky rýže Arborio nebo Carnaroli
1 1/2 šálky vařené dýně, nakrájené na kostky cca 1cm
Sůl a pepř podle chuti
1/2 šálku strouhaného parmezánu
1 lžíce sýra taleggio
4 lístky šalvěje na ozdobu

V hrnci pomalu přivedeme k varu zeleninový vývar a udržujeme ho při slabém varu. Ve větším hrnci s těžkým dnem rozpustíme máslo a přidáme cibuli. Vaříme na mírném ohni dokud, nezesklovatí. Přidáme rýži, zamícháme a přidáme 1 1/2 šálku horkého vývaru. Mícháme, dokud rýže neabsorbuje většinu tekutiny, přidáme dalších 1 a 1/2 šálku horkého vývaru. Opět mícháme, dokud se vývar nevsákne, poté přidáme dýni. Opakujeme ještě jednou s 1 a 1/2 šálkem horkého vývaru, přidáme sůl a pepř podle chuti. Pokračujeme v míchání, dokud se většina vývaru nevsákne do rýže. Po asi 13-14 minutách ochutnáme. Je-li potřeba, dochutíme. Rýže by měla být pevná, ale zároveň měkká (al dente). Necháme rizoto trochu odstát před přidáním sýra, takže bude mít krémovou texturou a nebude tuhé. Podáváme do hlubokých talířů, ozdobíme kostkami vařené dýně a taleggio sýrem.