Podnikatel a investor Igor Sládek nejprve oznámil svoji kandidaturu prostřednictvím novinové inzerce v některých tuzemských denících, za kterou už dal asi milion korun. Tento týden pak novinářům řekl, že jeho kandidatura má být prostředkem k tomu, aby byly zviditelněny jeho názory především na problematiku migrace a zdravotnictví. „Už jsem se nemohl dívat na to, co politici předvádí," uvedl k hlavnímu důvodu své kandidatury. Sládek nechce podporu politických stran, bude tedy sbírat potřebných 50.000 podpisů.

Textař, spisovatel a producent Horáček tento týden zopakoval, že do úvah o prezidentské kandidatuře byl tak trochu „dotlačen" při dubnovém vystoupení v televizi. Překvapil ho mediální ohlas jeho vystoupení, nicméně sleduje, zda by získal širší podporu veřejnosti. Pokud se rozhodne pro kandidaturu, oznámí to na tiskové konferenci. Pokud ne, sdělí to prostřednictvím sociálních sítí. „V kladném případě by to nebyla kandidatura ‚proti někomu', ale kandidatura založená na pozitivním programu," řekl Horáček.

Europoslanec za TOP 09 a bývalý ministr spravedlnost za ODS Pospíšil se chce definitivně rozhodnout na jaře příštího roku podle toho, kteří kandidáti budou ve hře. „Mým cílem není drát se do prezidentského souboje v mém věku za každou cenu, ale přispět k tomu, aby Miloš Zeman byl poražen," řekl Pospíšil, který teprve loni dosáhl potřebných čtyřiceti let věku nutných pro kandidaturu.

Někdejší ministr práce za ČSSD Škromach na dotaz redakce, zda o prezidentské kandidatuře, o které už v minulosti mluvil, stále uvažuje, odpověděl: „Ano. Nic se nezměnilo." Pokud by sociálnědemokra­tický senátor skutečně kandidoval, mohl by se do souboje o Pražský hrad přihlásit i jeho kolega z horní komory a primátor Teplic Jaroslav Kubera (ODS). V minulosti totiž připustil, že pokud by se ve volbě měli utkat jen kandidáti jako Škromach, pak by se pro kandidaturu také rozhodl.

Možnou kandidaturu na post hlavy státu v minulosti v médiích připouštěl i ekonom a prezident hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Jeho aktuální vyjádření redakce zjišťuje.

Neúspěšný kandidát Jan Švejnar

Někdejší neúspěšný kandidát na prezidenta, ekonom Jan Švejnar, o kterém média v souvislosti s volbami v roce 2018 také spekulují, tento měsíc v Českém rozhlase uvedl, že se prezidentskou kandidaturou zatím nezabývá a že to není na pořadu dne.

Do prezidentské volby chce mluvit rovněž iniciativa Peloton, mezi jejíž zakladatele patří mimo jiné hudebník a někdejší politik Michael Kocáb, bývalý senátor a rektor Univerzity Palackého v Olomouci profesor Josef Jařab či advokátka a někdejší poslankyně či náměstkyně ministryně spravedlnosti Hana Marvanová. Iniciativa chce najít a podpořit kandidáta, který bude morální autoritou uznávanou v ČR i zahraničí

O postavení svého kandidáta uvažuje hnutí ANO. Jeho předseda Andrej Babiš už dříve řekl, že by dobrým uchazečem mohl být například ministr obrany Martin Stropnický nebo eurokomisařka Věra Jourová. Jourová, s kterou Babiš svůj návrh nekonzultoval, se ale podle některých médií staví ke kandidatuře negativně.

V souvislosti s volbou hlavy se také občas mluví o lidech, kteří mají veřejnou podporu, ale sami kandidovat nechtějí. Mezi ně patří například předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, kterého by si jako svého nástupce představoval Miloš Zeman. Na sociálních sítích také vznikla iniciativa na podporu generála Petra Pavla, jehož mandát na postu šéfa Vojenského výboru končí ale až v září 2018. Podle médií nakonec kandidovat nechce ani katolický kněz a teolog Tomáš Halík, o kterém se dříve mluvilo.

Kandidovat zřejmě nebude ani bývalý prezident Václav Klaus. Letos v březnu řekl, že se domnívá, že Zeman bude post obhajovat. Považuje proto za bezpředmětné, aby se o funkci ucházel někdo jiný.