„Měl jsem problémy s dýcháním a bolelo mě na prsou. Šel jsem za doktorem, který mě posadil rovnou na vozík a poslal na operaci trojitého bypassu. Díky léčbě jsem se letos v březnu dožil sedmdesáti let," zavzpomínal Karel Havlík, nyní už v důchodu.

Kdyby tenkrát tušil, že jeho zdravotní stav není dobrý, nebo kdyby měl informace o cholesterolu a dalších potřebných věcech v té době, rozhodně by chodil na preventivní prohlídky.

Příklad Karla Havlíka je podobný jako u ostatních Čechů. Lékaři by nejradši podchytili pacienty ještě před tím, než se jimi stanou. Podle průzkumu agentury STEM/MARK, kterou si nechala zpracovat Česká společnost pro aterosklerózu (ČSAT) Češi stále podceňují důležitost primární prevence a o svou hladinu cholesterolu v krvi se příliš nezajímají.

Nebezpečná hladina

Téměř polovina populace České republiky svůj cholesterol vůbec nesleduje. Třetina Čechů pak nevěří, že hladinu cholesterolu lze ovlivnit. Přesto si 85 procent dotázaných uvědomuje, že vysoká hladina cholesterolu je nebezpečná. V porovnání se západoevropskými zeměmi mají ale Češi ve svém postoji k hladině cholesterolu ještě značné rezervy.

„Ve společnosti začal panovat skepticismus k cholesterolu. Je nepochybné, že zvýšená hladina je rizikovým faktorem infarktu. Víme to dlouho, asi už čtyřicet let. Snižování hladiny cholesterolu vede k poklesu cévního rizika. To je velmi dobře zdokumentováno na statisících pacientech z celého světa," vysvětlil docent Michal Vrablík z III. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze a předseda ČSAT, která sdružuje lékaře zaměřené na léčbu vysokého cholesterolu a prevenci kardiovaskulárních onemocnění.

Vysoké hodnoty cholesterolu v krvi napomáhají rozvoji aterosklerózy neboli kornatění tepen, které vede ke kardiovaskulárním onemocněním. Riziko pokročilé aterosklerózy se zvyšuje s přibývajícím věkem ženy bývají více ohroženy po 55. roce života a po přechodu, zatímco muži již po 45. roce.

Hlavní příčina úmrtí

Kardiovaskulární onemocnění jsou přitom hlavní příčinou úmrtí v Evropě i v Česku, a ačkoli je patrný klesající trend, stále stojí za čtyřmi miliony úmrtí ročně. Úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění se liší regionálně a Česká republika se počtem blíží spíše východní Evropě, kde je mortalita vyšší.

„Ve většině zemí západní Evropy se dlouhodobě daří udržet úmrtnost na oběhová onemocnění na nižší úrovni než u nás. Jedním z faktorů, který k tomuto nepříznivému trendu přispívá, může být i neuspokojivá kontrola vysoké hladiny cholesterolu," dodal Vrablík. Podle něj je dnes civilizační nutnost znát svoji hladinu cholesterolu.

Výsledky dotazníku také ukázaly, že cholesterol v krvi si nechá měřit 57 procent Čechů, z toho minimálně jednou ročně třetina z nich.

„Jedná se o poměrně vysoké procento, ale stále je zde velký prostor pro zlepšení. Lidé by si měli nechat měřit cholesterol pravidelně a současně se přizpůsobit radám lékaře," sdělil profesor a lékař Richard Češka, předseda České internistické společnosti (ČIS) a vedoucí Centra preventivní kardiologie III. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.

Jak snížit cholesterol

I když třetina české populace nevěří, že je možné hladinu cholesterolu snížit, větší část Čechů uvedla správně opak. Nejčastěji se respondenti shodují, že na snížení hladiny cholesterolu v krvi má vliv změna stravovacích návyků. Na pozitivním efektu zvýšení množství pohybu se shoduje 80 procent populace. Například zanechání kouření ale vnímá jako důležitý faktor pro snížení hladiny cholesterolu pouze polovina Čechů.

„Je zajímavé, že používání léků pro snižování cholesterolu v krvi věří jen 72 procent Čechů a 18 procent respondentů má dokonce pochyby o jejich účinnosti. Přitom u nejvíce používaných léků na snížení cholesterolu, statinů, máme v oblasti medicíny zřejmě vůbec nejkvalitnější data o jejich prospěšnosti při prevenci srdečně-cévních příhod," uvedl docent Jan Piťha, vedoucí Laboratoře pro výzkum aterosklerózy IKEM.

Podle Vrablíka je snižování hladiny cholesterolu léky bezpečné. Léky mají sice vedlejší účinky, ale nejsou zásadní. Piťha také dodal, že statiny snižují úmrtí o třicet procent, ale jen tehdy, pokud se berou pravidelně.

Kombinační terapie

Vedle statinů je v České republice k dispozici i takzvaná kombinační terapie vyznačující se velmi dobrou snášenlivostí, která poskytuje rychlé dosažení cílových hodnot cholesterolu. Navíc v loňském roce byly pro léčbu vysokého cholesterolu schváleny nové léky, které dokáží jeho hladinu snížit ještě účinněji než ty dosud dostupné. Podávají se podkožně jednou za dva až čtyři týdny a nebyly u nich popsány závažné vedlejší účinky.

„Z předchozích studií máme navíc velice dobrou zkušenost při jejich podávání samotnými pacienty. To přináší ohromnou příležitost, jak dále prospět vysoce rizikovým osobám, u kterých ani statiny nestačí či jimi nejsou tolerovány," upřesnil Jan Piťha.

Lékař Richard Češka popisuje nové léky tak, že působí přímo na cholesterol, vychytává ho a odbourává. Podle čerstvých výzkumů je díky nim pokles úmrtí o 57 procent. Zatím nejsou hrazené pojišťovnou, ale už o tom probíhají jednání.

Čtěte také: Nutriční specialistka: Senioři svoji stravu často podceňují