Podle informací z dnešní tiskové konference v Praze představí v různých objektech Národního muzea (NM) peníze jako společenský fenomén a upozorní na jejich vliv na život v průběhu dějin. Koncem listopadu budou v Nové budově NM otevřeny výstavy Peníze a Aféry, na které v březnu 2014 naváže v Národopisném muzeu expozice Venkov.

Čas zámořských objevů provází návštěvníky dobou, kdy Evropané začali objevovat nepoznané končiny. Seznámí je se světem mořeplavců, výzkumníků, domorodců, otroků, misionářů i pirátů, kteří jsou s tímto obdobím spjati. Zájemci si mohou prohlédnout předměty z domácích i zahraničních sbírek: vzácné exponáty z aztécké a incké sbírky Náprstkova muzea, nejcennější obraz NM od José Márii Velaska Údolí Ciudad de México z hory Santa Isabel a další malby. Jsou mezi nimi mimořádné zápůjčky včetně monumentálního portrétu Kryštofa Kolumba z vídeňského Kunsthistorisches Museum.

Touha po nových komoditách

Dějiny zámořských objevů se pro starý kontinent začaly psát v 15. století, kdy se objevitelské výpravy Portugalců a později Španělů snažily novými námořními cestami dostat k pokladům Východu, obepluly Afriku a nakonec objevily „nový svět". Hnací silou byla touha po nových komoditách, především po koření důležitém pro chuť a konzervaci potravy. Dobyvatelé ale zároveň toužili po zlatě a stříbře, které tehdejší Evropa potřebovala pro rozvoj ekonomiky a obchodu. Na ně v 18. století navázaly vědecké expedice, které z nových krajů přivážely poznatky o způsobu života i jazycích domorodců, místní fauně, floře a nerostném bohatství. Byly to právě zámořské objevy výprav, přivážejících do Evropy drahé kovy, otroky a nové plodiny, které změnily ekonomické fungování starého světa a život jeho obyvatel.

„Toto období přineslo Evropě kromě zlata a stříbra i dnes úplně běžné zboží jako kávu, čaj, čokoládu, brambory nebo rajčata. Jak to vše změnilo život lidí v Evropě, přibližuje tato výstava určená všem zájemcům o historii a lidem s romantickou duší," podotkl generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Výstava soustřeďuje i dobové mapy, glóby, grafiky a rukopisy ilustrující tehdejší představy o světě. Je tu i glóbus ze Strahovského kláštera z roku 1632, misionářskou činnost Evropanů dokumentují pozlacené kalichy z Arcibiskupství pražského.