Jak šel vývoj na pražském magistrátu od voleb 2010:

17. října 2010 - Volby na pražský magistrát vyhrála TOP 09 v čele s někdejším guvernérem České národní banky Zdeňkem Tůmou, získala 26 ze 63 zastupitelů. Na druhém místě skončila ODS (20 mandátů) a nabízelo se tak ustavení výrazně většinové koalice obou pravicových stran, které spolu také zprvu jednaly. Nakonec se ale občanští demokraté v čele s Bohuslavem Svobodou měsíc po volbách dohodli na spolupráci s ČSSD, která ve volbách skončila třetí. Primátorem se stal Svoboda. Dohoda na magistrátu vyvolala nevoli velké části veřejnosti i v nejvyšším vedení samotných koaličních partnerů. Předchozí spolupráce ODS s ČSSD totiž byla často kritizována, mj. proto, že údajně jednala ve prospěch podnikatelů napojených na ODS a ČSSD.

2010/11 - Objevovaly se spory mezi koaličními partnery, koncem dubna 2011 ČSSD dokonce vyvolala smírčí řízení. Sociální demokraté obvinili radní za ODS ze špatné práce a pomalého prosazování koaliční smlouvy, ti kritiku odmítli. Často se také mluvilo o sporech v pražské organizaci ODS, které údajně měly příčinu v příliš nezávislém počínání primátora Svobody, které podle médi í nevyhovovalo zákulisním hráčům.

Důvodem, proč Svoboda ve své funkci často narážel na odpor, byla prý jeho snaha zprůhlednit městské zakázky a odstřihnout takzvané kmotry od vlivu. Ke krokům, kterými se Svoboda údajně znelíbil, média řadila například jeho zásahy do tendru na svoz komunálního odpadu, do projektu na výstavbu čističky odpadních vod, nákupu tramvají či zmaření snahy o předání více pravomocí managementu dopravního podniku, které prosazoval jeho první náměstek Karel Březina (ČSSD).

21. listopadu 2011 - Pražská ODS se rozhodla ukončit koaliční spolupráci s ČSSD. TOP 09 a část ODS stojící za Svobodou se dohodly na koalici. Později se k podpisu koaliční smlouvy přidali i ostatní zastupitelé ODS. Zastupitelé ODS a TOP 09 odvolali z rady hlavního města všechny čtyři členy ČSSD a na jejich místa zvolili zástupce TOP 09.

Srpen 2012 - Za osobní útok na primátora označil Svoboda odvolání ředitele pražského dopravního podniku (DP) Vladimíra Liche, které navrhl člen dozorčí rady DP David Vodrážka (ODS). Podle Svobody nešlo o střet mezi koaličními ODS a TOP 09, ale o jeho spor se členy dozorčí rady DP, včetně části politiků ODS.

15. března 2013 - Pražská TOP 09 vyvolala smírčí řízení poté, co koalice ODS a TOP 09 po dvou týdnech dohodovacího řízení nevyřešila žádný ze sporných problémů. Koalice se dlouhodobě nedokázala shodnout na čtyřech problematických bodech: problémech kolem dostavby a financování tunelu Blanka, odkupu podílu v Pražské plynárenské, financování dopravního podniku a objednávky právních služeb s ouvisejících s několikamiliardovou emisí dluhopisů. Řízení dosud neskončilo.

26. března 2013 - Policie obvinila deset pražských radní včetně Svobody kvůli kritizovanému projektu opencard. Podezírá je z porušení povinnosti při správě cizího majetku. Obvinění se týká zakázky, kterou loni získala firma Haguess.

23. dubna 2013 - Pražská koalice se ocitla v další vážné krizi. Primátor Svoboda kvůli neshodám předčasně ukončil jednání rady. TOP 09, která se se neúspěšně pokusila zařadit na program jednání dlouho připravovaný materiál ohledně reorganizace magistrátu, pohrozila odchodem z koalice. Premiér Petr Nečas (ODS) řekl, že rozpad koalice na pražské radnici by nepřinesl nic dobrého ani Praze a Pražanům.

25. dubna 2013 - Mandát složili dva zastupitelé z ODS, řazení mezi odpůrce primátora Svobody, poslanec Boris Šťastný a starosta Praha 10 Milan Richter. Oba svůj krok zdůvodnili nespokojeností s prací koalice ODS a TOP 09.

14. května 2013 - Pražskou koalici ochromil další spor. Primátor Svoboda kvůli tomu opět předčasně ukončil jednání rady. Rozpor vznikl kvůli návrhu koaliční TOP 09, která požadovala zrušení práva veta, které má primátor a jeho náměstci. Mimořádné grémium pražské ODS postup Svobody i radních za ODS podpořilo a požadavky náměstka primátora Tomáše Hudečka (TOP 09) označilo za "uměle vyvolanou krizi".

19. května 2013 - Vedení pražské TOP 09 vypovědělo koaliční smlouvu s ODS. Obě strany se poté neúspěšně pokoušely jednat o nové koaliční smlouvě. Vyjednávání skončila hlavně na funkci primátora, kterou shodně požadovaly obě strany.

23. května 2013 - Pražské zastupitelstvo v tajném hlasování odvolalo primátora Svobodu. ODS se hlasování nezúčastnila. Skončí asi celá pražská rada.

Vizitka odvolaného primátora Bohuslava Svobody

Datum a místo narození: 8. února 1944 v Praze

Vzdělání: absolvent lékařské fakulty hygienické Univerzity Karlovy v Praze, kandidát lékařských věd pro obor gynekologie a porodnictví (1987), docent pro obor gynekologie a porodnictví (1990)

Dosavadní funkce: primátor hlavního města Prahy (od 30. listopadu 2010), předseda pražské organizace ODS (od 30. ledna 2012)

Profesní kariéra: povoláním je lékař - gynekolog a porodník; začínal jako sekundář v příbramské nemocnici; od roku 1990 do roku 2011 byl přednostou Gynekologicko-porodnické kliniky 3. Lékařské fakulty (LF) UK a pražské Fakultní nemocnice (FN) Královské Vinohrady, v roce 1998 FN krátce řídil; v letech 2003 až 2010 byl děkanem 3. LF UK v Praze; v letech 1992 až 1998 byl prezidentem České lékařské komory (ČLK).

Členství v politických stranách: členem ODS se stal v září 2010, předtím nikdy v žádné straně nebyl. V prosinci 2010 se stal prvním místopředsedou pražské ODS, loni v lednu byl zvolen jejím předsedou a na podzim byl zvolen do výkonné rady ODS.

Angažmá v politice: v roce 1998 přijal nabídku Unie svobody a kandidoval za tehdejší čtyřkoalici v senátních volbách na Liberecku, do druhého kola nepostoupil; před komunálními volbami 2010 byl jmenován jedním ze sedmi lídrů pražské ODS (ještě jako nestraník) a později i kandidátem ODS na primátora. V říjnu 2010 byl zvolen do zastupitelstva Prahy a koncem listopadu téhož roku se stal primátorem.

Rodina: potřetí ženatý, má tři syny a dceru

Ostatní:

- Nástup Svobody do funkce primátora byl provázen protesty obyvatel Prahy, kterým vadila opětovná spolupráce ODS a sociálních demokratů ve vedení města. Koalice se však v listopadu 2011 rozpadla a ODS následně vytvořila novou radniční koalici s TOP 09.

- Jako jeden z prvních kroků Svoboda prosadil reorganizaci magistrátu, ze svých pozic muselo odejít několik vlivných úředníků spojených s bývalým vedením města. V loňském roce Praha také výrazně omezila pravomoci ředitelů magistrátních odborů.

- Za Svobodova úřadování se začaly objevovat zprávy o vnitřních sporech v pražské ODS. Měly údajně příčinu v příliš nezávislém primátorově počínání, které nevyhovovalo zákulisním hráčům. Svoboda v médiích připustil, že si ho šéfové pražské ODS jako kandidáta na primátora vybrali patrně s tím, že "do toho nebude moc hovořit".

- Ve funkci Svoboda často narážel na odpor, jehož důvodem byla údajně snaha zprůhlednit městské zakázky a odstřihnout takzvané kmotry od vlivu. V souvislosti s kauzou odposlechů telefonátů bývalého primátora Pavla Béma s lobbistou Romanem Janouškem vyzval Svoboda svého předchůdce k pozastavení členství v ODS.

- Ke krokům, kterými se Svoboda údajně znelíbil, řadí média jeho zásahy do tendru na svoz komunálního odpadu, do projektu na výstavbu čističky odpadních vod, nákupu tramvají či zmaření snahy o předání více pravomocí managementu dopravního podniku, které prosazoval jeho první náměstek Karel Březina (ČSSD).

- Praha pokračovala v řešení předražené výstavby tunelového komplexu Blanka. Radnice zjistila, že za stavbu má zaplatit o deset miliard korun víc, než uvádělo předchozí vedení v čele s Bémem. To tvrdilo, že Blanka bude stát asi 28 miliard korun. Výsledná cena však podle Svobody bude činit 36 miliard korun.

- Loni primátorova pozice uvnitř ODS podle politologů oslabila. Projevilo se to například srpnovým odvoláním šéfa pražského dopravního podniku Vladimíra Liche, jehož si do této funkce Svoboda prosadil. Počátkem listopadu Svoboda rovněž čelil pokusu části spolustraníků vyvolat hlasování o novém vedení regionální organizace ODS v Praze, v jejímž čele primátor stojí.

- Svobodovi znepříjemňuje život také kauza předražené opencard. Policie jej v této věci spolu s dalšími devíti radními podezírá z porušení povinnosti při správě cizího majetku a porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže. Všichni ale obvinění odmítají.

- Kromě pracovních problémů či sporů v koalici čelil Svoboda také osobním útokům. Obdržel SMS zprávy vyhrožující násilím jemu i jeho rodině a opakované vulgární telefonáty. Podle týdeníku Euro v květnu 2011 dostal dopis s výbušninou (bez roznětky) a fotografiemi z celodenního sledování jeho ženy a dítěte.