Tento týden bude konečně znovu obnovena ražba tunelu Blanka v oblasti pod Stromovkou. Na tiskové konferenci to oznámil primátor hlavního města Pavel Bém (ODS). Stavba tunelu byla zastavena poté, co se zde v říjnu při ražbě již podruhé propadla půda.

Tramvají od léta

Dalších změn se v souvislosti se stavbou tunelového komplexu dočkají obyvatelé Prahy v létě, kdy by měly být částečně ukončeny některé tramvajové výluky. Jedná se o trasy v oblasti Špejcharu. „Známo je hned několik termínů, které jsou pro nás závazné. Na přelomu letošního září a října se opět zprovozní trati přes Letnou,“ informoval Pavel Bém.

Propad přivedl těžkou techniku do parku

Se zklidněním, kultivací a dokončením stavby v oblasti Letné se podle slov primátora počítá v říjnu příštího roku. „Stavební práce v celém tunelovém komplexu Blanka by měly skončit v prvním čtvrtletí roku 2011 a po dodání nezbytné technologie, včetně zabezpečovacích mechanismů, očekáváme definitivní zprovoznění na konci roku 2011 či začátkem roku 2012,“ nastínil harmonogram primátor.

Propad půdy ve Stromovce nedaleko bývalé Šlechtovy restaurace podle vedení města ani Metrostavu, který Blanku staví, práce nezpozdil. „Pouze jsme naše aktivity přesunuli na jiná místa. Nyní budeme znovu pokračovat v ražbě,“ sdělil tiskový mluvčí Metrostavu František Polák.

Dva krátery ohrozily Stromovku

Na místě na podzim po propadu vznikl kráter o průměru zhruba 30 metrů, nikdo tehdy naštěstí nebyl zraněn. Jen asi 50 metrů od místa říjnové nehody se tunel propadl poprvé již v květnu.

Od doby propadu panují mezi lidmi obavy, zda se nemůže podobný incident opakovat. Pracovníci Metrostavu budou muset po opětovném zahájení ražby dodržovat zřejmě ještě více bezpečnostních opatření, která by měla zamezit nebezpečí dalšího propadu. „Další práce jsme povolili s tím, že stavební společnost přepracovala provozní dokumentaci a eliminovala tak nebezpečí dalšího propadu,“ upřesnil Dušan Havel z Báňské správy.

Společnost Metrostav tak bude muset například zpevnit nadloží raženého úseku tunelu a zajistit osobu, která bude hlídat místa v okolí ražby. „Celá Stromovka ale uzavřena nebude,“ ujistil Havel.

Co se děje pod Stromovkou

U Šlechtovy restaurace jsou prováděny takzvané sanační injektáže nad klenbou ražených tunelů. V hloubce 11 metrů pod povrchem injektáží směs zpevňuje horninu, a tím se vytváří ochranná obálka nad tunely.

Pachatel zůstaneneznámý

Magistrát po podzimním propadu ve Stromovce podal trestní oznámení na neznámého pachatele z důvodu obecného ohrožení. Dodnes však nikdo nebyl obviněn a celý případ tak zřejmě vyjde do ztracena. Přitom, když se půda podruhé propadla, byl primátor Bém hodně rozčilený. „Chci znát viníka,“ řekl tehdy na místě nehody.

Komplex Blanka navštívil nedávno také starosta Berlína Eberhard Diepgen. „Pražané ocení tuto stavbu hlavně až po jejím dokončení. Nyní je jasné, že je mnoho lidí znepokojeno a protestuje proti různým výlukám a omezením, které ztěžují život. Podobné zkušenosti máme také z Berlína, kde po dokončení staveb lidé jejich důležitost vždy kladně ocenili a na potíže při stavbě zapomněli,“ řekl starosta německé metropole s tím, že podporuje stavbu tunelů systémem ražení. „Je to mnohem efektivnější, lepší a v konečném efektu také levnější způsob,“ doplnil.

Náklady na stavební práce celého komplexu Blanka dosáhnou 21,2 miliardy korun, technologie budou stát dalších 4,5 miliardy korun.

Blanka se mohla jmenovat také Hana nebo Dana

Historie tunelového komplexu Blanka se začala psát před šestnácti lety. V dubnu roku 1993 byla z iniciativy starostů dotčených městských částí založena komise pro řešení městského okruhu v severozápadní části Prahy. Byla složena ze starostů městských částí Praha 6, 7, 8 a Troja a zástupce magistrátu. Starostové se seznámili s dostupnými studiemi řešícími vedení městského okruhu v tomto prostoru Prahy, které byly do této doby zpracovány. Ze shromážděného materiálu vybrala komise varianty vhodné a doplnila je vlastními náměty na řešení.

Tři varianty, tři jména

Tyto varianty byly posouzeny a tři z nich – varianta magistrátu, MČ Praha 7 a varianta MČ Praha-Troja – byly útvarem rozvoje hlavního města dopracovány do srovnatelné úrovně návrhu. Posuzované varianty byly vedeny pod různými městskými čtvrtěmi. Podle prvních písmen názvů těchto městských čtvrtí byla zvolena ženská jména Dana (Dejvice), Hana (Holešovice) a Blanka (Bubeneč) jako názvy variant.

V roce 1994 bylo rozhodnuto o pokračování ve variantách Hana a Blanka, které byly dále posuzovány. Zároveň byly společně zahrnuty do konceptu územního plánu města, s cílem dopracovat se jen k jedné výsledné variantě. Tou se stala Blanka. Až v roce 2001 pak byla zpracována dokumentace pro územní řízení.

Komplex Blanka

Praha se zalyká

Důvody pro stavbu komplexu jsou jednoduché. Stále stoupající počet automobilů, které jsou pro stávající komunikace a obyvatele neúnosné. V hlavním městě se od roku 1990 do roku 1997 počet vozidel zvýšil o 68 procent. V roce 2006 připadal v Praze jeden osobní automobil na 1,6 obyvatele. Tím Praha předstihla nejmotorizovanější evropská velkoměsta, jako jsou například Berlín, Frankfurt nad Mohanem či Kolín nad Rýnem.

Daleko výrazněji však narostly dopravní výkony. V roce 1990 bylo v Praze registrováno 428 tisíc vozidel, která ročně ujela 7,2 milionu vozokilometrů. V roce 1997 bylo registrováno již 722 tisíc vozidel, která ujela 14,9 milionu vozokilometrů. Nárůst dopravních výkonů mezi rokem 1990 a rokem 1997 činí 107 procent, to je třikrát více než na ostatním území ČR.