„Návštěvnost naší knihovny je přímo velmi dobrá. Pravdou sice je, že minimálně polovina našich registrovaných čtenářů je důchodového věku, ale mládež k nám zavítá taky," uvedla Luďka Šplíchalová z knihovny v Klapkově ulici v Praze 8 - Kobylisích. Tamní čtenářská klientela podle Luďky Šplíchalové prý nevyhledává pouze knižní tituly současných populárních spisovatelů. „Jsou to třeba autoři napříč minulým stoletím i rozličných žánrů," dodala.

Co se mládeže týče, průzkumy Národní knihovny a Akademie věd ukazují, že kniha v klasické podobě stále představuje i pro mládež důležitý faktor - zážitek z obsahu je údajně mnohem intenzivnější. Proto například digitální čtečka pro konzumenta nepředstavuje natolik významný technický převrat, aby výrazně změnil své návyky. Zmíněnou čtečku tak podle průzkumu používá pouze jedno procento lidí starších patnácti let.

„Do naší knihovny stále docházejí lidé středního věku, máme i početné dětské čtenáře a vůbec nejstarší registrovanou vášnivou čtenářkou je devadesátiletá žena," sdělila Jana Babková, vedoucí knihovny v Rychnovské ulici v Praze Letňanech. Ženy vůbec prý představují výhradní většinu tamní čtenářské obce. „Tvoří sedmdesát procent našich čtenářů a pochopitelně vyhledávají i romány pro ženy. Nezaostává ani detektivní žánr," specifikovala Jana Babková.

Jiné oslovené knihovny si na návštěvnost rovněž nestěžují. Připisují to poměrně vysokým cenám za novou knihu. Koresponduje s tím průzkum Národní knihovny a Akademie věd - Češi ročně vydají bezmála 700 korun za koupi nových titulů. Dlužno podotknout, že vůbec nejčastějšími kupci knižních titulů jsou lidé středního a vyššího věku - v poměru s osobami docházejících do knihoven jsou ale v menšině.

„Lidé přestávají číst knihy, ale zato čtou něco jiného. Knihy jsou skvělá věc, čteme je dál a číst je budeme. Proč ale nevyužívat elektronické zdroje? Abych se vyjádřil úplně jasně: nesnažím se zpochybnit výsledky těch výzkumů, pouze mi ty výsledky přijdou bezvýznamné," říká Jan Rylich z jistého elektronického časopisu.

Knihovna by měla být i něco víc

Elektronické zdroje však nabízejí i samotné knihovny. Například na Vinohradské třídě s tím podle knihovnice Ireny Fišerové nemají nejmenší problém.

„Nestěžujeme si ani na malou návštěvnost, opak je pravdou. Máme u nás i různé programy, třeba trénink paměti pro seniory a řadu akcí pro matky s dětmi předškolního věku," sdělila Fišerová s tím, že Čech číst rozhodně nepřestává a knihovna by měla být i něco víc, než jen tak řečeným výpůjčním místem.

Oslovené knihovnice zatím nesdílí obavy, že by knihu moderní věk rychle nahradil. Nicméně návštěvnost je taky někdy kolísavá a počty tak zachraňují právě senioři a matky na mateřské dovolené.

Obrovský výběr knih i odrazuje

V Česku ročně vychází tisíce titulů a podle knihkupců trh začíná být nepřehledný. "Dostat knihu na pulty začíná být kumšt. A když tam je, utopí se v záplavě jiných. Stačí se přesvědčit v jistém paláci knih v samém centru Prahy," poznamenal Václav Borovec, majitel menšího pražského nakladatelství. Podle něj je to i ke škodě čtenáře obrovský výběr vlastně odrazuje ty, kteří nemají vyhraněný vkus.

„Ledva zajásá nad nějakou knihou, už ji pro jinou, z jeho pohledu atraktivnější, zase odkládá. Nakonec nekoupí nic," povzdychl si Borovec. Proto vítá e-shopy, ve kterých má se svou nabídkou ke čtenářům mnohem blíž.

Ať už jsou komerční hlediska nakladatelů a vydavatelů jakkoliv neúprosná, kniha podle psychologů stále plní svou nenahraditelnou funkci. „Čtení rozvíjí osobnost a zvyšuje inteligenci, cvičí vaši paměť. Sám jsem jich přečetl hodně a některé vzbuzovaly přímo velkou fantazii, kterou jistě zažívá každý vnímavý čtenář," sdělil klinický psycholog Jan Voráč.

Podle lékaře se člověk při čtení uvolní, zklidní se mu tep a dech, srdce bije pravidelně. Může to ovlivnit i kvalitu čtenářova spánku. „Kdysi mi na studiích spolužák poradil, abych si dal před semestrální zkouškou odbornou publikaci na noc pod polštář. Prý mi pak vědomosti samy naskáčou do hlavy. U zkoušky jsem pak neuspěl," usmíval se lékař při vzpomínce na dobu svých vysokoškolských studií. Nicméně jednu obavu ale Jan Voráč přece jenom má.

„Mládež sice čte, ale jak tak někdy pozoruji, jsou to bulvární pitominky, kterých na naše poměry vychází hodně. Mám obavy, aby kniha pro další generaci nebyla jen něco, čím se dá podložit židle v řetězci rychlého občerstvení," zamyslel se klinický psycholog.