Masopustova socha v životní velikosti je nicméně již k vidění v nové budově Národního muzea, kde se dnes otevírá výstava Fotbal jménem Masopust, uspořádána k osmdesátinám slavného fotbalisty. Socha, jejímž autorem je akademický sochař Josef Nálepa, je však zatím jen z laminátu patinovaného na bronz. Teprve na přelomu května a června by měla být instalována u stadionu Dukly na Julisce, místě, kde Masopust strávil valnou část svého hráčského života.

Živá legenda

„Jsme rádi, že jsme mohli tuto výstavu uspořádat nyní. Už jednou jsme podobnou výstavu v Národním muzeu měli, bohužel její hlavní aktér se jí nedožil,“ připomněl na včerejší tiskové konferenci Vojtěch Scheinost, jeden z autorů nynější výstavy. Expozicí, kterou měl na mysli, byla výstava o Ivanu Hlinkovi z roku 2005.

Na vzniku výstavy se kromě Národního muzea a jeho sbírky tělesné výchovy a sportu podílel i Českomoravský fotbalový svaz a Klub přátel Josefa Masopusta. Ve výstavních sálech druhého patra je k vidění mimo jiné Zlatý míč pro nejlepšího fotbalistu Evropy z roku 1963 a stříbrný pohár z mistrovství světa 1962 v Chile, kde Masopust výrazně přispěl k druhému místu československého mužstva. Podařilo se však shromáždit i řadu dalších předmětů z hráčského, trenérského i funkcionářského života fotbalové legendy, stejně jako spoustu suvenýrů, které si hráči obvykle předávají při mezinárodních utkáních. Nechybí tak mezi nimi například kovový model plachetnice od FC Barcelona nebo zlaté hodinky od Realu Madrid.

Výstavu doplňují desítky fotografií a novinových článků dokumentující širokou publicitu, jíž se Masopust v dobách své největší slávy těšil. Součástí výstavy je také projekce dokumentu české televize o Masopustovi a rozhlasový záznam finálového utkání na Mistrovství světa v Chile z roku 1962.

Pocta a poděkování

„Výstavu jsme připravovali rok a půl. Komponovali jsme ji nejen jako poctu panu Masopustovi, ale chtěli jsme ukázat společenský přesah fotbalu," řekl Vojtěch Scheinost. Za jeden z unikátních exponátů označil dres současné barcelonské hvězdy Lionela Messiho s podpisem, který tento dvojnásobný nositel Zlatého míče věnoval Josefu Masopustovi k jeho osmdesátým narozeninám.

Sám Masopust přiznal, že výstavu na svou počest odmítal podobně jako sochu na Julisce. „Ale u výstavy jsem se nechal přemluvit snáze, i když si stále myslím, že je to až přehnané. Přece jen, když jsem hrával fotbal, tak mě nikdy nenapadlo, že o tom jednou bude výstava v Národním muzeu," řekl Masopust a dodal, že je to pro něj velká čest.

Po prohlídce výstavy dodal, že je to nádherný pocit a zadostiučinění za to, co s fotbalem prožil. „Přece jen ty začátky nebyly jednoduché. Po tom všem, co pro mě Klub přátel připravil k narozeninám, jsem nakonec rád, že jsem se nechal přemluvit a nezřekl se toho," dodal Masopust.

Evropský fotbalista roku 1963 řekl Deníku: Musí se zlepšit výkonnost

Co chybí naší fotbalové lize k tomu, aby byly stadiony plné, jako jsou například v Anglii?

Dá se to říci jednoduše: Zlepšená výkonnost mužstev, aby se lidé měli na co dívat, aby neviděli jen souboje o míč, ale aby tam viděli krásné akce, které dělaly český fotbal českým fotbalem, jako je například pověstná česká ulička. A potom také výchova diváků. Když se dnes má hrát utkání Sparta-Ostrava, tak je v pohotovosti pomalu celý pluk policistů, protože diváci nepřijdou na fotbal, ale přijdou se poprat. Tohle je první věc, kterou musíme z našeho fotbalu vymýtit.

Jak se díváte na některé excesy našich reprezentantů, kteří třeba ani neměli co slavit, ale přesto slavili a ne právě důstojně?
Takové slavení neuznávám, ale odsuzuji. Už jen proto, že měli možnost reprezentovat Českou republiku a zachovali se takto, tak si ani nezaslouží, aby za národní mužstvo hráli.

Myslíte si, že budeme mít u nás v brzké, či aspoň dohledné době šanci uspořádat mistrovství Evropy, či dokonce světa?
Že by to mohlo pořádat samotné Česko, to se mi moc nezdá. Jsou tu různorodé nároky: ubytování, stadiony, výkonnost mužstva atd. To vše nám dnes spíš brání o nějaké pořádání žádat. Takže si zřejmě ještě dost počkáme.