S nápadem vytvořit sběratelskou sérii mincí věnovanou československým veteránům přišlo vedení České mincovny zhruba před rokem. Hlavní inspirací se tvůrcům nakonec stali českoslovenští letci RAF. „Letošní 75. výročí od vzniku československých perutí v Británii je zásadní téma. Nakonec jsme se rozhodli, že s tematikou letců RAF budeme pokračovat minimálně až do 80. výročí," uvedl obchodní ředitel České mincovny Aleš Brix.
První sérii mincí v budově České národní banky slavnostně pokřtili mimo jiné válečný veterán z Británie, generál Emil Boček a vdova po dalším z československých veteránů Františku Fajtlovi Hana Fajtlová. Místo polévání šampaňským si zúčastnění během křtu s mincemi symbolicky přiťukli a následně připili speciálním sektem Patton le Général.
Pocta ve zlatě a stříbře
Letošní první sada pamětních mincí skládá hold a připomíná jednotlivé československé letecké perutě, které od roku 1940 sloužili v letectvu Velké Británie. Sada obsahuje čtyři mince, z nichž každá nese originální vyobrazení a odkazuje na jednu z perutí 310, 311, 312 a 313.
Lícovou stranu mincí zdobí znak a motto příslušné perutě, rubová strana celé série nese portrét britské královny Alžběty II. a další atributy. Jejich autorem je akademický sochař Zbyněk Fojtů.
Stejně jako letos plánuje mincovna vydávat minimálně příštích pět let k výročím československých letců RAF sady mincí ve dvou provedeních, a to ve zlatě a ve stříbře. Jedná se o limitované série. Štříbrných mincí letos vzniklo 500 setů a zlatých pouze 200. zájemci je mohou pořídit za 4450 korun ve stříbře a 39 950 korun ve zlatě.
close
zoom_in
Pochvala a vzpomínky
Motivem příští sady by se podle plánu měly stát stroje, na kterých piloti v Británii za druhé světové války létali. Do drahých kovů tak budou podle Aleše Brixy vyraženy britské letouny Spitfire nebo Hurricane.
Právě na Spitfiru létal i čestný host vzpomínkové akce Emil Boček. „To byl kočár, ten stroj neměl chybu," zavzpomínal s uznáním na letoun, ve kterém za války bojoval proti nacistickému Německu. Pochvalu směřoval i k pamětním mincím. „Je to dobrá připomínka. Před mnoha lety vyšla podobně dvousetkoruna s vyobrazením Spitfiru," dodal s odkazem na platidlo z roku 1994.
Potěšení neskrývala ani Hana Fajtlová. „Jak se dnes na válečné veterány vzpomíná, je ohromné. Moc si toho vážím a věřím, že tyto medaile pomůžou dále udržovat vzpomínku na vítěznou druhou světovou válku. Věřím, že i naši chlapci a pánové z toho leteckého nebe, že se z toho také radují a jsou potěšeni," uvedla Hana Fajtlová.
Komunistická éra bez uznání
Oba zavzpomínali na válečnou dobu i následující komunistickou éru, která československým letcům nepřinesla uznání. „Po návratu do republiky jsem si mysleli, jak bude všechno perfektní. Pak přišel ve 48. roce zvrat a nás letce zavírali. Nevím, proč se k nám tak zachovali, ale nebyli jsme jediní," uvedl k poválečným letům generál Boček.
Ani v devadesáti dvou letech na létání zasloužilý pilot nezanevřel. Přiznal, že si čas od času rád zalétá na kamarádově ultralehkém letadle. „Jednou, jak se člověk naučí lítat, zvlášť s těmi bojovými mašinami, co jsme lítali my, tak tady s těmi moderními ultralighty to není problém," vysvětlil s úsměvem.
To Hana Fajtlová se s manželem poprvé proletěla až v jeho pětaosmdesáti letech. Po válce prý letecké boje prožívala ve vyprávění svého muže. František Fajtl své zážitky nakonec na naléhání svých blízkých přátel sepsal do své slavné knihy Sestřelen. Hana Fajtlová i Emil Boček se na závěr setkání shodli, že by si válku a válečné události hlavně mladí lidé měli četbou stále připomínat.
Čtěte také: Den válečných veteránů. Zeman jednoho povýšil, desítky jich byly vyznamenány
