Pro srovnání – v roce 2013 se tak stalo 
v „pouhých" 24 případech. Ze značného počtu napadení aspoň dva aktuální případy.

„Při kontrole udeřil agresivní cestující bez jízdenky revizora do hlavy, kopl ho, lámal mu prsty a nakonec ho silně udeřil loktem do obličeje. Úder tak měl za následek krátkou ztrátu vědomí. Revizor po tomto zběsilém útoku skončil v dlouhodobé pracovní neschopnosti," uvedla Aneta Řehková, mluvčí pražského dopravního podniku.

Na neschopence skončil 
i další revizor – toho podle mluvčí Řehkové napadla 
a zbila skupina cestujících, když jednoho z nich hodlal zkontrolovat. „Takto by se dalo pokračovat, všechny případy jsou ve své podstatě shodné. Jinými slovy hrubé až brutální napadení revizora při výkonu práce. Na nočních akcích, kde už asistuje policie, však k napadání revizorů nedochází," doplnila Aneta Řehková. Má to svou logiku – muži zákona totiž mohou jednat 
i nekompromisně.

Vulgarita a násilí začíná být normou

Nárůst brutality a pohrdání nebezpečí možných zákonných postihů podle psychologů lze přičíst současnému stavu společnosti. „Vycházejme 
z určitých nálad a frustrací, jejichž příčiny jsou v nejvyšších patrech společnosti. Veřejné mínění například odsuzuje zkorumpované politiky, před soud se ale dostane málokterý. Vulgarita a násilí začíná být normou a méně přemýšlivý jedinec se tak podle těchto negativních vzorů začne rovněž chovat,“ říká klinický psycholog Václav Bureš.

Odrazem toho je opět statistika – ve srovnání s loňským rokem si nezadá pouze rok 2010. Tehdy skončilo v neschopnosti 32 revizorů. Důkazem toho je předloňské napadení revizora nožem – jeden 
z cestujících přepravnímu kontrolorovi způsobil bodnořezné rány v obličeji a na rameni. V závěru téhož roku pak došlo k dalším napadením revizorů střelnou zbraní.

Revizoři v doprovodu policie či strážníků

Kontroloři proto vyrážejí často v doprovodu policie či strážníků městské policie, kteří revizorům pomáhali například už při 176 akcích. „Je to dosud vůbec největší počet za dobu novodobé spolupráce,“ poznamenala Aneta Řehková.

Doprovod mužů zákona podle dopravního podniku přináší rovněž kýžený efekt zejména na nočních linkách. Je zde totiž výrazně větší pravděpodobnost napadení revizora agresivním opilcem nebo osob vznětlivějších povah.

Mluvčí pražského dopravního podniku Aneta Řehková.„Mohu potvrdit, že na nočních akcích, kde asistuje policie, k napadání revizorů nedochází,“ sdělila Aneta Řehková 
(na snímku) s tím, že v roce 2013 vykázali 
5 339 osob, což je nejvíc od roku 2007, kdy dopravní podnik s těmito kontrolami započal. Celkem již bylo vykázáno 25 207 osob. Pražský dopravní podnik zaměstnává 162 revizorů a údajně jejich počet navyšovat nehodlá. Ve všední dny je každodenně v terénu průběžně asi stovka kontrolorů, o víkendech pak zhruba šedesát. Počty černých pasažérů tvoří dopravnímu podniku stále velmi zajímavé číslo.

V loňském roce jich revizoři odhalili 276 640, oproti roku 2013, kdy jich zadrželi 252 766. Rok 2012 ale stále drží svůj rekord – 280 139 cestujících bez platného jízdního dokladu muselo vysvětlovat, proč se tak stalo.

„V této statistice jsou zahrnuti ale i ti, co si nechali platný jízdní doklad doma a později se jím prokázali v doplatkové pokladně DPP. Nejsou to tedy jen typičtí černí pasažéři. Jedná se zhruba o 5 až 6 procent cestujících. Ročně připraví černí pasažéři Dopravní podnik hl. m. Prahy zhruba 
o 340 milionů korun,“ vypočetla mluvčí Aneta Řehková.

SMS zpráva přijde s větší časovou prodlevou

Je zde ale jistá nevole cestující veřejnosti – dopravní podnik si prý černé pasažéry „vyrábí“ sám. Problém je 
v SMS jízdenkách. Cestujícímu by mělo potvrzení na mobil přijít nejdéle za dvě minuty jak určují Smluvní přepravní podmínky. Mnohdy ale SMS zpráva přijde s větší časovou prodlevou, na což prý revizoři v inkriminovanou chvíli kontroly vůbec neberou zřetel.

„Cestující smí do vozidla nebo přepravního prostoru vstoupit až s již přijatou SMS jízdenkou. Pokud tak neučiní, vystavuje se možnosti postihu ze strany revizora. Ten v takovém případě nemá možnost zkontrolovat, zda cestující žádost o SMS jízdenku poslal ještě před nastoupením, nebo až 
v době, kdy jej spatřil,“ vysvětluje mluvčí Aneta Řehková. Nicméně to podle dopravního podniku ještě neznamená, že takovému cestujícímu by bylo odepřeno důkazní právo.

„Pro cestujícího však nedoručení zpětné zprávy nepředstavuje nijak závažné nebezpečí, protože o zaslaných požadavcích je vedena evidence a lze ji zpětně dohledat. Při případné přepravní kontrole je pak důležité kontrolorovi klidně vysvětlit vzniklou situaci a kontrolor by měl platnost SMS jízdenky dle sděleného telefonního čísla ověřit,“ informuje Aneta Řehková.

Podání námitky proti uložené přirážce

Mluvčí dále vysvětluje, že pokud kontrolor platnost SMS jízdenky ověřit nedokáže, nemá jinou možnost, než provést zápis a uložit přirážku, tedy pokutu. V takovém případě je pak nejlepším řešením s kontrolorem se nedohadovat a podat na pracovišti přepravní kontroly osobně nebo písemně námitku proti uložené přirážce.

„Při prověřování takové námitky dokážeme nahlížet do databáze operátora, zjistíme přesně čas odeslání požadavku a případnou neoprávněně uloženou přirážku stornujeme. Mimo tyto chyby operátora však cestující často reklamují situace, kdy je sice zaslán požadavek před nástupem, ale cestující nevyčká na nabytí platnosti SMS jízdenky a následně se domáhá zrušení přirážky,“ doplnila mluvčí Řehková.

Dopravní podnik v číslech - napadení revizoři.