Podle prezidenta Českého svazu minipivovarů Jana Šuráně je v Praze nejpestřejší pivní trh a největší zájem o pivní speciály z celé ČR, k čemuž napomáhá fakt, že průměrné příjmy Pražanů jsou nejvyšší v zemi. Pivní speciály z minipivovarů totiž bývají zpravidla dražší než běžná produkce velkých pivovarů. Zanedbatelný není ani vliv cestovního ruchu.

„Běžným cizincům většinou stačí běžné české pivo, poučenější pivní fajnšmekři však už jezdí cíleně za speciály,“ podotkl Šuráň podle nějž o speciální piva mají zájem třeba Švédové, Finové nebo Rusové. Nejstarším a zároveň největším pražským minipivovarem je pivovar u Fleků s více než 500letou tradicí. Podle Šuráně je na pražském pivním trhu prostor maximálně pro 25 minipivovarů.

Malé restaurační pivovary, které nemohou velkým výrobcům konkurovat z hlediska množství vyrobeného piva a ceny, se snaží své zákazníky lákat na jiné pivo, než je v Česku i celosvětově nejrozšířenější světlý ležák. Díky malým vyráběným objemům mohou více experimentovat a vařit různé pivní speciály či ochucená piva. V Česku je minipivovarů již zhruba 130.

Stále větší část českých restaurací a zákazníků má o jiné pivo zájem. Na řadě míst vznikají také restaurace, které mají několik kohoutů, ze kterých čepují různé druhy piv, která často střídají, což ještě před několika lety bylo velmi neobvyklé. Z pohledu na celý pivní trh je jejich celkový výstav piva stále zanedbatelný a představuje zhruba jedno procento celkové domácí výroby piva.

Na začátku 20. století bylo v Praze kolem stovky pivovarů. „Třeba 14 jich bylo jen na dnešním Karlově náměstí a kolem,“ řekl výkonný ředitel Českého svazu Pivovarů a Sladoven Jan Veselý. Známý milovník zlatavého moku spisovatel Jaroslav Hašek si tak mohl pochvalovat, že může jen v bačkorách obejít 14 různých pivovarů.

Spolek sládků a majitelů malých pražských pivovarů se na přelomu 19. a 20. století rozhodl čelit konkurenci nových velkých průmyslových pivovarů, jakými byly například pivovary na Smíchově, v Holešovicích a Libni. Vybudovali proto Společenský pivovar pražských sládků v Braníku, který se brzy stal jedním z největších v zemi.

Ještě v 90. letech byly v Praze tři velké pivovary. Kromě Staropramene a Braníku ještě První pražský měšťanský pivovar v Holešovicích. Tyto tři pivovary vytvořily akciovou společnost Pražské pivovary.

V roce 1993 koupila 34 procent Pražských pivovarů britská pivovarnická skupina Bass, která mimo jiné zahájila rozsáhlou modernizaci smíchovského pivovaru. Bass vytvořila skupinu, do které patřily i severomoravský Ostravar a pivovary ve Svijanech a Vratislavicích na Liberecku. Britský majitel pivovar v Holešovicích zavřel a výrobu převedl na Smíchov.

Následující majitel Pivovarů Staropramen, belgická společnost Inbev, pak v roce 2007 ukončila výrobu také v pivovaru Braník. V polovině roku 2007 Pivovary Staropramen areál v Braníku prodaly. Pozemek o rozloze zhruba 52.000 metrů čtverečních s komplexem 13 budov získala společnost ING Real Estate Development, která oznámila, že v objektu plánuje výstavbu bytů.