Pracovníci zvířecí záchranky přijali v úterý šest mláďat. Jednalo se o tři poštolky, jednoho kosa, rorýse a vlaštovku. Z těchto pacientů však potřebovali pomoc pouze rorýs obecný přijatý v Hostivicích a vlaštovka obecná z Černošic, kteří byli opravdu opuštěnými mláďaty. Ostatní ptáčata se pouze učila létat za dozoru svých rodičů.

Nálezci však udělali pokaždé stejnou chybu. Odebrali zvířata z přírody, aniž by předem vytočili pohotovostní linku s číslem 774 155 185. Tam by jim odborníci poradili, že nejlepší pomocí pro ptáčata, které jsou opeřené a poskakují, je jejich ponechání v přírodě. Jedině tak mohou přirozeně dospět a naučit se všem důležitým návykům.

Odebrání může znamenat zabití

Ilustrační fotoNálezci si často neuvědomují, že odebráním z přírody může dojít k jejich zabití. Nezřídka se i stává, že se po zavolání na dispečink zvířecí záchranky hádají s odborníky o tom, zda ptáče na místě nechávat. Argumentují při tom, že umělým odchovem má mládě větší šanci na přežití, protože mu nehrozí nebezpečí od predátorů či dopravy.

Opak je však pravdou. Dokrmování mláďat je poměrně náročný proces a v relativně velkém množství se nepodaří. Mnoho lidmi odchovaných zvířat se navíc nikdy nemůže vrátit zpět do volné přírody, protože si dostatečně neosvojí instinkty vlastní jejich druhu.

Kromě nezodpovědnosti lidí je v těchto dnech velkým nepřítelem zvířat také počasí. Velmi horké dny vystřídaly silné bouřky, které shazovaly vyprahlá ptáčata ze svých hnízd. Neopeřená a často ještě slepá mláďata se pak nemají jak dostat zpět do hnízda ke svým rodičům. V takových případech je opět nejlepším způsobem, jak zvířatům pomoci, vytočit linku 774 155 185 Pražské zvířecí záchranky a řídit se radami odborníků.

Čtěte také: Pražská zvířecí záchranka pracuje v provizoriu, čeká nové zázemí