Kliknutím zvětšíteNelíbí se mu, že proti loňsku počet řešených přestupků výrazně poklesl – a to bez toho, že by v ulicích bylo vidět zlepšení.
Jak je to s odtahy?
Když se Stejskalův dokument dostal na sociální sítě, vyvolal na internetu bouři. A vlnu odporu. Třeba sdělení „klesli jsme ve všech oblastech činnosti, tedy i v počtu řešených dopravních přestupků a s tím spojeným ukládáním sankcí“ chápali kritici jednoznačně: strážníci mají zajistit, aby se na pokutách vybíralo víc.
Byť Stejskal vysvětloval, že nejde o výzvy k pokutování, objevily se zaručené zvěsti: reakce na jeho dopis byla v Praze 1 okamžitá – a stal se jí masivní nárůst počtu odtahů aut. Možná jste to slyšeli: kamarádův kamarád povídal, jak jeho známý slyšel, že člověk, který u městské policie pracuje, pokyn vybrat víc peněz potvrdil…
Dlouhodobý úbytek
Není to pravda, oponuje městská policie. Podle jejího vedení se z podnětu strážníků na území Prahy 1 týdně odtahuje kolem 60 aut. Třeba z neoprávněně obsazených parkovacích míst pro invalidy. V týdnu „před dopisem“ jich bylo 51, v „po dopise“ pak 59. Rozdíl? Osm. Ředitel Městské policie hl. m. Prahy Eduard Šuster pak Deníku připomněl, že proti minulosti v metropoli odtahů výrazně ubylo: v roce 2012 jich bylo 33 tisíc, o dva roky později 27 500, loni 16 800, letos od ledna do června osm tisíc. „Počet klesl na polovinu, zatímco počet přestupků řešených v souvislosti s nesprávným pakováním je každý rok zhruba stejný,“ konstatoval Šuster. Dvě třetiny odtahů se podle jeho slov týkají zón placeného stání; zbývající jsou například překážky v provozu.
Řádně plnit povinnosti
Zatímco před týdnem řediteli Sejskalovi chodily převážně nesouhlasné ohlasy odmítající „buzerování“ lidí, nyní přibývá těch, kteří mu vyslovují podporu. Ředitel strážníků z Prahy 1 to přičítá faktu, že dostal příležitost vysvětlovat své stanovisko v médiích: že považuje za nepřijatelné, aby jakýkoliv strážník protiprávní jednání na ulici přehlížel a neučinil zákonem stanovená opatření.
Také pražský radní pro oblast bezpečnosti Libor Hadrava zdůrazňuje: „Strážníci jsou povinni zajistit či zjednat nápravu na jakémkoliv místě i v čase.“ Bez ohledu na jejich soukromé pocity. Stejskalovu výzvu vnímá jako apel na strážníky, aby své povinnosti plnili řádně. A jak je to s pokutami? I podle Hadravy nelze říci, že by k ukládání pokut byli strážníci úkolováni. „Na druhou stranu část veřejnosti považuje za nezbytné, aby v tomto ohledu bylo konáno jasně, striktně a bez výjimek,“ zdůraznil radní. Připomněl, že nekonat při udílení pokut znamená, že se sám strážník vystavuje postihu.
Stanovisko pražského radního pro oblast bezpečnosti a prevence kriminality Libora Hadravy:
Příslušníky Městské policie hl. m. Prahy hodnotí veřejnost buď podle jejich aktivity, nebo naopak neaktivity. V obou případech však můžeme dojít stejně tak k pozitivním zkušenostem, jako je zevšeobecňovat negativně. Výkon strážníků se skutečně neposuzuje podle vybraných peněz – a jak zdůraznil i ředitel Miroslav Stejskal, rozhodně nelze říci, že by k ukládání pokut primárně byli strážníci úkolováni. Na druhou stranu část veřejnosti považuje za naprosto nezbytné, aby v tomto ohledu bylo konáno jasně, striktně a bez výjimek.
I když může být řada případů řešena domluvou nebo oznámením přestupku, primárně strážníkům jejich povinnosti velí, aby vždy postupovali podle zákona. Na jeho základě se pochopitelně odvíjí i udílení pokut, a jestliže v tomto směru nekonají, sami se vystavují postihu.
Nemohou si rozhodně dovolit být benevolentní, pokud by tato benevolence překračovala zákon. Strážníci jsou povinni zajistit či zjednat nápravu na jakémkoliv místě i v čase, bez ohledu na okolnosti, které bychom já, vy či oni mohli z ryze soukromého hlediska či na základě svých pocitů považovat za přehnané. Úděl příslušníků policie je tedy poněkud nevděčný, protože jejich pověst ve vztahu k okolí píše jasně vymezená litera zákona anebo dílčí nebo konfliktní situace, které se mezi veřejností, často nezaslouženě, ale tím rychleji rozšíří.
V této souvislosti pan ředitel Stejskal proto pouze využil svých pravomocí, konkrétně § 302 zákoníku práce v písmenu a), jež vedoucímu zaměstnanci ukládá následující: řídit a kontrolovat práci svých podřízených a hodnotit jejich pracovní výkonnost a výsledky. Jednoduše a konkrétně na ně apeloval účelem řádného plnění jejich pracovních povinností. Navíc tak učinil v souvislosti s obdobím, kdy se v našem hlavním městě kumuluje velký počet návštěvníků z domova i z ciziny, což negativně ovlivňuje i počet spáchaných přestupků.
11
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
