Kliknutím zvětšíteTvorba Ladislava Machoně se dá rozdělit do několika období. Začínal na vlně kubistické architektury, pokračoval ve strohém art deco stylu a funkcionalismu. Bohužel žádná jeho stavba z kubistického období se nedochovala. Velmi zajímavě řešil projekt továrny Mimosa na Žižkově s lehce naznačeným kubistickým tvaroslovím nebo provizorní filmové ateliéry AB v pražských Nuslích.
Od roku 1910 Machoň hojně cestoval. Projel velkou část Evropy, včetně Německa, Belgie, Nizozemí, Anglie, Dalmácie či Jugoslávie. Nějaký čas pobyl i v USA. Všude čerpal inspiraci, zaujala ho zejména holandská a anglická architektura.
Spojení s korunou
Tak jako u mnoha ostatních i jeho kariéra za první světové války stagnovala. V roce 1917 se ale rozhodl otevřít si vlastní ateliér. Ten sídlil v monumentálním paláci Koruna na Václavském náměstí, přímo na vrcholu ve věži. S Korunou je Machoň profesně spojen více, než by se na první pohled zdálo. Byl to právě on, kdo ve třicátých letech přestavěl interiéry na legendární bufet automat Koruna.
Posun ke strohosti
Ve dvacátých letech řešil souběžně několik projektů. Jeho styl se nesl ve strohém art decovém duchu, občas se přiklonil i ke klasicizujícímu pojetí. Stejně jako u jeho souputníků i jeho tvorba se časem přesunula do ryze funkcionalistické roviny. V Praze stavěl několik rodinných domů, mezi nimiž je dnes neslavnější vila bratří Čapků na Vinohradech či vila sochaře Otakara Španiela na Ořechovce.
Zabýval se i teoretickou činností, pracoval na půdorysu ideálního rodinného i činžovního domu, navrhoval regulační plány. Na konci dvacátých let se stal členem pražské regulační komise, a jak bylo v té době obvyklé, byl členem několika spolků a redakcí architektonických periodik.
Od vil k činžákům i studovně Klementina
Po vilách umělců se Machoň věnoval návrhům činžovních domů, Dva z nich se nacházejí v Korunní ulici (111, 113). V tom-to případě se jednalo o styl geometrického art deca. Kromě toho dostal Machoň velmi zajímavou zakázku na úpravu letního refektáře Klementina na všeobecnou studovnu, které se s radostí ujal. Prostory dnešní národní knihovny upravil ještě jednou i ve třicátých letech. Z vnějšího pohledu se jedná o poměrně nenápadnou stavbu. Machoň se přiklonil ke klasicistnímu pojetí, které nerušivě doplnil původní, raně barokní hmotou objektu.
Jedním z jeho největších pražských objektů je poštovní budova na dnešní ulici Milady Horákové, na svou dobu již typicky ve funkcionalistickém stylu. Od třicátých let také na některých stavbách spolupracoval se svou manželkou, architektkou Augustou Müllerovou Machoňovou. Spolu v roce 1940 navrhli výstavní pavilon pro expozici Za novou architekturu, který se nacházel v zadním traktu budovy Uměleckoprůmyslového muzea.
Pracoval ve filadelfii, Londýně i Naardenu
Za svého života Machoň dostal i několik zahraničních zakázek. V roce 1926 vytvořil art decový pavilon Československa na Expu ve Filadelfii, v roce 1938 replikoval úspěšnou architektonickou koncepci jídelního automatu Koruna v Londýně na Regent Street a mezi lety 1934-37 upravil kapli kostela v Naardenu, kde je pohřben Jan Amos Komenský.
V roce 1948 byl jeho ateliér uzavřen, a ačkoliv byl Ladislav Machoň jeden z aktivních účastníků protifašistického odboje, byl v 50. letech uvězněn. V šedesátých letech byl sice nakonec rehabilitován, ale to nic nemění na skutečnosti, že za minulého režimu už žádnou stavbu nevytvořil.
Automat Koruna
Na počátku třicátých let Ladislav Machoň nově upravil přízemní interiér paláce Koruna tak, aby zde mohl být zřízen moderní bufet. Přestavba vycházela z jednoduché koncepce, že čím dál méně lidí má čas na dlouhé obědy a večeře a právě zde by měli být obslouženi co nejrychleji. Jednalo se o jedno z prvních takových „bister“ svého druhu. Nabídka Koruny byla opravdu rozsáhlá a Automat Koruna se brzy stal velice oblíbený mezi Pražany. Nespornou výhodou byla i dlouhá otevírací doba, od brzkých ranních hodin až do pozdních večerních, a přiměřené ceny. Machoň zde spolupracoval s vynikajícím grafikem Ladislavem Sutnarem, který navrhl původní logo. To bylo vyvedeno jako neon hned na několika místech.
Benzinová pumpa SphinxS rozvojem automobilismu za první republiky vznikla početná síť čerpacích benzinových stanic ve větších a velkých městech. Praha nebyla výjimkou. Za vůbec první čerpací stanicí u nás stáli bratři Zikmundové, kteří ji v roce 1920 postavili na náměstí Republiky v Praze. Od té doby jich vzniklo za pouhých pár let několik stovek. Provozovalo je hned několik firem, tuzemských i zahraničních. Na dnešním Zličíněmůžeme dodnes nalézt pozůstatky malé čerpací stanice, dnes již notně zchátralé, kterou navrhl Ladislav Machoň. Byla pro pobočku zahraniční firmy Vacuum Oil Company a označena byla názvem dceřinné společnosti Sphinx.
Dvojdům bratří ČapkůJednou z nejznámějších pražských staveb Machoně je vila Čapkových na Vinohradech. Jedná se o poměrně nenápadnou stavbu s náznaky art deca. Dům v malebném prostředí je opatřen nižší valbovou střechou, pro potěchu bratří k němu také náležela středně velká zahrada, kterou oba dva s radostí opečovávali. Jejich byty měly stejné dispozice, pouze zrcadlově obrácené. Karel Čapek po nějakou dobu svou polovinu sdílel s ovdovělým tatínkem. Při zařizování interiérů také pamatoval na tradiční schůzky Pátečníků, a tak byt vybavil několika pohovkami, odkládacími stolky na nápoje. Josef si ve štítě domu zřídil malířský ateliér. Bratři Čapkovi bohužel nepřežili druhou světovou válku. Karel zemřel v roce 1938, Josef byl odvlečen do koncentračního tábora a umřel v roce 1945. 
Divadlo na SmíchověLadislav Machoň navrhl třípatrové červeno-žluté průčelí současného Švandova divadla s kubistickými prvky.
Ladislav MachoňNarodil se 28. dubna 1888 v Praze. Reálku vystudoval v Pardubicích, kde jeho otec působil jako učitel. Poté se přesunul na pražskou techniku, kde jej učil Josef Schulz a Josef Fanta. Další jeho studijní cesta byla spojena s působením v Kotě-rově ateliéru, se kterým spolupracoval na několika projektech, a po jeho smrti přebral stavbu Právnické akademie v Praze (v letech 1923-26).
Ladislav Machoň navrhl interiér lahůdek Automatu Koru-na, vilu pro bratry Čapky, průčelí dnešního Švandova divadla, studovnu v Klementinu nebo prvorepublikovou benzínku na dnešním Zličíně. Kromě Prahy a Pardubic působil také ve Filadelfii, Londýně nebo v Naardenu. Zemřel 4. dubna 1939 v Praze, pohřben je na pardubickém hřbitově.
11
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
