Čtěte také:Václav Havel vzešlý z voleb
a teď i z bronzu

Letošní rok je ale přece jen v něčem výjimečný: je tomu 25 let od sametové revoluce a událostí, s kterými je právě Václav Havel spojen jako nikdo jiný. A v Knihovně Václava Havla v Praze proto neponechali nic náhodě.

 I díky tomu, že našli podporu u pražského primátora Tomáše Hudečka, se jim podařilo prosadit v Praze instalaci nazvanou Havel's Place.

Jednoduchý pomník sestávající z lípy, stolu a dvou křesel bude stát, jak Marta Smolíková prozradila Pražskému deníku na Maltézském náměstí. Praha se tak přidá po bok světových metropolí Washingtonu, Dublinu a Barcelony kde totožné místo už stojí. S ředitelkou Knihovny Václava Havla jsme si povídali o chystaném památníku, ale i o dalších projektech, které v rámci knihovny připravují.

Ředitelka Knihovny Václava Havla v Praze Marta Smolíková.První pamětní místo Václava Havla se od loňského října nachází v americkém Washingtonu. Proč právě tam?

Když se loni uváděl festival pojmenovaný Václav Havel ve Washingtonu, uvažovalo se o tom, že by se na počest Václava Havla v kampusu Georgetownské univerzity zasadila jako český národní symbol lípa. Velvyslance Petra Gandaloviče tehdy napadlo, že by se pod tuto lípu mohla dát lavička, aby si lidé měli kde sednout. Mluvil o tom s Bořkem Šípkem, který pak navrhl podobu stolku kolem stromu s dvěma křesly. Je to symbol, který poukazuje na Havlův odkaz vést dialog, a k tomu je typický český strom lípa. A tak Washington dostal místo označované jako Havel's Place.

Postupně bylo instalováno i v Dublinu a v Barceloně. Bylo vaším plánem zřídit ho i v Praze?

Neřekla bych, že jsme to vysloveně plánovali, ale doufala jsem, že se Praha jednou sama přidá. A díky tomu, že se ve věci angažoval pan primátor, se to zřejmě podaří docela rychle.

Vybírali jste z několika lokalit. Proč nakonec místo bude na Maltézském náměstí?

Je to příjemné náměstíčko na Starém Městě, které přestože se nachází v centru, je docela klidné. Navíc už tam stojí lípa. Takže se to nabízelo. A když Bořek Šípek po obhlídkách několika lokalit řekl, že se mu to místo zamlouvá, byli jsme rozhodnuti.

Kdy tedy budeme moci v Praze navštívit Havlovo místo?

Věřím, že během května. Přesný den zatím neznáme, ale brzy snad budeme moudřejší.

Jsou v Praze ještě některá další místa, která by se dala označit za havlovská?

Určitým pomníkem je Pražská křižovatka (kostel sv. Anny na Starém Městě), kterou Václav Havel se ženou Dagmar renovovali a otevřeli jako centrum setkávání. Děje se tam řada kulturních a společenských akcí. A samozřejmě, pan Havel se zasadil o současnou podobu Pražského hradu a jeho zahrad, které se právě s Bořkem Šípkem po roce 1990 snažili otevírat Pražanům.

Ředitelka Knihovny Václava Havla v Praze Marta Smolíková.Na jakých dalších větších projektech vedle pamětního místa Václava Havla teď pracujete?

K 30. dubnu máme uzávěrku Ceny Václava Havla za lidská práva, což je globální projekt vyhlášený pro celý svět, který děláme spolu s Radou Evropy a nadací Charty 77, na podzim bude pak její vyhlášení. Ve spolupráci s filozofickou fakultou děláme v polovině května konferenci zaměřenou na překlady divadelních her Václava Havla.

Letos to bude 25 let od sametové revoluce. Jak se na toto výročí připravujete?

Zatím se snažíme zkoordinovat s dalšími institucemi, aby se některé činnosti zbytečně nekryly, takže vám toho moc konkrétního ještě říct nemůžu. Jednu velkou věc už ale připravenou máme. Vypadá to, že okolo 17. listopadu bude v americkém Kongresu instalována busta Václava Havla.

Kdo ji tvoří?

Už je hotová, vytvořil ji umělec českého původu žijící v Americe Lubomír Janečka.

Když jsem poprvé uslyšel, že existuje Knihovna Václava Havla, představil jsem si místo, kde mohu přijít a přečíst si cokoli z publikační činnosti pana prezidenta. Odpovídá to skutečnosti?

V podstatě ano, máme asi nejucelenější sbírku toho, co existuje, včetně samizdatů a překladů děl Václava Havla do mnoha jazyků. Máme tady i původní knihovnu zapůjčenou z Hrádečku, ve které byly jak knihy, které Václava Havla inspirovaly, tak časopisy a další média, ve kterých publikoval. V digitálním archivu máme přes 20 tisíc položek. Každé úterý je pak u nás badatelský den pro veřejnost, chodí sem různí lidé, od studentů, přes odborníky i zájemci z řad široké veřejnosti.

Zmínila jste, že hodně spisů je přeloženo do cizích jazyků. Na jaké řeči tu vedle angličtiny či němčiny můžeme také narazit?

Máme díla přeložená do svahilštiny nebo arabštiny. Třeba esej Moc bezmocných byl přeložen i do perštiny. Měli jsme tady badatele, který se zajímal o díla Václava Havla v čínštině, také jsme mu měli co nabídnout, i když nebyl úplně spokojen (směje se). Ale samozřejmě nejvíc textů máme v angličtině nebo němčině, ta je hodně častá, protože v německy mluvících zemích se hry Václava Havla skutečně hojně uváděly.

Pražský primátor Tomáš Hudeček: Havlovo místo už chtějí i v Bratislavě nebo Jeruzalému

Když se pražský primátor Tomáš Hudeček dozvěděl o tom, že několik světových metropolí má mít pamětní místo Václava Havla, patřil k velkým podporovatelům toho, aby stejná instalace vznikla i v Praze.

Tomáš HudečekNěkteří se možná budou ptát, proč má mít Praha pamětní místo Václava Havla, zeptám se ale naopak: proč ho Praha dosud v této podobě, jakou navrhl Bořek Šípek, neměla a přichází „až" po Washingtonu nebo Barceloně?

Takzvaný Havel's Place byl původně pomník vytvořen na míru Washingtonu. Z tohoto pohledu ho budeme mít velmi brzy, jen několik měsíců po Washingtonu.

Už o místo projevily zájem i některá další města?

Ano, ozývají se města jak od nás, tak ze zahraničí. Ozvaly se Mladá Boleslav a Karlovy Vary. Když jsem byl v Bratislavě, zájem projevili i tam. A ze vzdálenějších měst chtějí koncept Havlova diskusního místa například v Jeruzalému.

Jak se vám osobně toto pamětní místo líbí?

Při nedávném barcelonském otevření tohoto místa, kde z něho mimochodem mají velkou radost, jsem se seznámil s dlouholetým blízkým Václava Havla, Bořkem Šípkem, a z toho, co jsem poznal, musím říct, že místo má myšlenku, která respektuje Havlův přístup k životu a to, co české společnosti vtisknul: dialog a diskusi. Pokud se této dovednosti naučíme, jsme schopni žít a národ posouvat k harmonii. Takže k otázce: instalace má dle mého laického názoru nápad i vkus a líbí se mi.

Dvě křesla a kulatý stůl, kterým prorůstá typický český strom lípa, tak vypadá pamětní místo Václava Havla. Navrhl ho jeho dvorní architekt Bořek Šípek a ve stejné podobě jsou na světě už tři: ve Washingtonu, Dublinu a od minulého víkendu i v Barceloně.

Máte nějakou osobní vzpomínku na Václava Havla?

Bohužel jen jednu malou. Ale přesto příjemnou. Krátce po volbách do pražského zastupitelstva v roce 2010 přišel Václav Havel mezi demonstranty podpořit Zdeňka Tůmu a nás v rámci tehdy ustavené kmotrovské koalice ODS a ČSSD. I ve svém pokročilém věku a už relativní životní únavě, která se na něm projevovala, neváhal a šel mezi demonstranty. Pro mě je to tedy člověk, který do konce života zůstal svým ideálům věren.

Podle ředitelky Knihovny Václava Havla Marty Smolíkové by pamětní místo mělo být instalováno v Praze během května. Můžete ten termín ještě přiblížit?

Nejbližší možný termín je první polovina května. Ale protože vím, jaké administrativní průtahy mohou nastat u kterékoli instalace na veřejném místě, radši zatím nic nepotvrzuji.

Bude místo na Maltézském náměstí instalováno trvale?

Ano. Ve všech městech, kde bylo toto místo instalováno, jde o prostor, který by měl navždy nést odkaz Václava Havla.

Čtěte také: Praha bude mít nové pamětní místo Václava Havla