Malé voliéry z 30. let mezi výběhem pand červených a velkou voliérou dravců má v nejbližších letech nahradit expozice exotických ptáků. V moderních, částečně průchozích voliérách bude žít řada pozoruhodných druhů papoušků, například novozélandští nestoři kea. Zlatým hřebem expozice však budou podle ředitele zahrady Miroslava Bobka patrně vůbec nejvzácnější velcí papoušci – arové Learovi.
V roce 2015 začne přestavba železobetonového pavilonu velkých savců, ve kterém žili sloni. Zahrada se pro ni rozhodla kvůli vysokým odhadům nákladů na demolici (až 80 milionů korun) a také kvůli tomu, že na místě pavilonu by v záplavové zóně už nebylo možné postavit žádný nový. Budova tak bude přestavěna na pavilon Amazonie a v duchu jihoamerických expozic budou upraveny i přilehlé plochy, především část takzvané bažantnice. „Plánujeme, že návštěvníci zde uvidí například jaguáry, vřešťany, harpyje, tukany, mravenečníky, kajmany nebo šípovéžáby. A vůbec největším lákadlem by se měla stát ohromná nádrž s kapustňáky. Stěží si představit atraktivnější pohled," popsal nedávno střednědobé plány zoo Miroslav Bobek.
V dlouhodobé koncepci rozvoje zahrada zmiňuje vybudování expozice Austrálie, komplexu pro severská zvířata či pavilonu pro nosorožce.
Vedle rozvoje trojského areálu chce zahrada dál pomáhat s ochranou zvířat v místech jejich původního rozšíření. Věnuje se zejména podpoře chovu koní Převalského v Mongolsku a ochraně goril v Kamerunu, kde koncem minulého roku získala k pětiletému užívání část vědecké základny v biosférické rezervaci Dja.
