Plochy po továrnách zabydlí přes tři sta tisíc lidí

Snad v každé pražské části se dnes nachází nějaký opuštěný objekt továrna, která už roky nevyrábí, dosloužilé sklady nebo bývalé nádraží. Dohromady je podle údajů agentury CzechInvest na území metropole 105 takzvaných brownfieldů. V porovnání s jinými regiony se Praha nachází spíše pod průměrem. Mnohé z nich už byly v minulosti zastavěné.

Vedení města výstavbu podporuje 

Ty, co zbyly, mají často nějakou vadu na kráse jsou ekologicky zatížené nebo u nich nejsou vyjasněné majetkové poměry, „vadou" mohla být i památka stojící na pozemku. Přesto i s nimi se po dlouhých letech přehlížení začalo do budoucna počítat. V následujících letech mají na jejich místech vzniknout zcela nové čtvrti.

Vedení města výstavbu podporuje. Podle odhadů Institutu plánování a rozvoje by v Praze mohlo žít v roce 2050 až o půl milionů víc lidí, je tedy potřeba hledat nové stavební plochy. A podle nového územního plánu, který připravuje IPR, je nutné je hledat uvnitř města. V metropolitním plánu budou brownfieldy vedeny pod názvem transformační plochy.

Brownfieldy s sebou nesou ale i obavy městských částí

„V metropolitním plánu mají tyto plochy odhadovanou kapacitu 320 tisíc obyvatel, přičemž ty největší z nich jako Smíchovské nádraží, Rohanský ostrov, Bohdalec-Slatiny, Opatov mají odhadovanou kapacitu 200 tisíc obyvatel," upřesňuje mluvčí IPR Marek Vácha. Brownfieldy s sebou nesou ale i obavy městských částí. Trápí je například to, zda developer při tak rozsáhlém rozvoji dokáže zajistit dostatečnou občanskou vybavenost.

Jenom byty nestačí, musí je doplnit i školky 

Jeden z nejvýznamnějších brownfieldů je v Praze 7. Nové Bubny se rozkládají na pozemku 80 hektarů. Starosta Jan Čižinský o něm hovoří jako o nové čtvrti ve čtvrti. „Při takovém rozsahu je nutné, aby tam vznikly i školky a školy a další nutnosti, které k městu patří, jinak nastane katastrofa," říká. Podmínky Prahy 7 budou zohledněny ve studii, na jejíž vypracování má magistrát v nejbližších týdnech vyhlásit soutěž.

Přesto starosta připouští, že jako městská část nemohou dělat mnoho, jsou v kontaktu s developerem a doufají v to, že při výstavbě zohlední i okolí. Jeden neúspěch už má ale Čižinský na kontě. Byl jedním z odpůrců bourání technických dílen, které stály naproti Holešovickému nádraží. Ani přes jeho a veřejný odpor se developer nepokusil historicky unikátní stavby zachovat a nekompromisně je poslal k zemi. Praha tak přišla o další unikátní stavbu.

Brownfieldy jsou vnímány tak, že to, co na nich stojí, je potřeba zlikvidovat

Na nenávratné škody při bourání takových staveb upozorňuje historik architektury Benjamin Fragner, který na ČVUT vede výzkumné centrum průmyslového dědictví. Pro čtvrtě by přitom mohly být výhodné nejen architektonicky, ale i ekonomicky.

„Dodávají čtvrti nezaměnitelný ráz, na kterém lze obchodně i developersky stavět," vysvětluje. Jako příklad uvádí Karlín anebo Holešovice, které si díky nim vybudovaly svou image. Podobně unikátních staveb, jako byly dílny v Holešovicích, u nás už mnoho nezbývá. „Problém je, že už na začátku jsou brownfieldy vnímány tak, že to, co na nich stojí, je potřeba zlikvidovat," dodává architekt.