Současná šéfka resortu dává výrazně najevo, že vedle vzdělávání má na starosti i mládež a sport. Včera se například zúčastnila zahájení 3. ročníku Sportovní ligy základních škol, v níž budou děti soutěžit v atletice, basketbalu, florbalu, házené, minifotbalu, volejbalu a poprvé také v plavání. To bude vyhrazeno žákům třetích tříd ZŠ.

Loni se do ligy zapojilo téměř 113 tisíc žáků. Letos by pořadatelé z Asociace školních sportovních klubů ČR, České unie sportu a ministerstva školství chtěli, aby se přidalo dalších 
50 000 dětí.

Osobně jste se zúčastnila zahájení třetího ročníku Sportovní ligy. Proč kladete na pohybové aktivity dětí takový důraz?

Sportovní liga je jedinečná v tom, že je to celorepubliková soutěž, do níž se může zapojovat stále víc družstev ze základních škol. Těší mě, že přibývají stále noví fandové ligy, ale i to, že letos má novou sedmou disciplínu, kterou je plavání. Přiznám se, že to byla tak trochu moje objednávka, protože jsem ráda, když kroky, které činíme, do sebe zapadají. Od 1. září 2017 totiž budeme plavání začleňovat do pravidelného obsahu tělesné výchovy na prvním stupni ZŠ. Zábavnou formou chceme děti podporovat v tom, aby měly rády pohyb a sportovaly, co to dá.

Znamená to, že plavání bude onou očekávanou třetí hodinou povinného tělocviku?

Neměla by to být hodina navíc, bude to součást klasické týdenní dvouhodinovky. Sledujeme tím hlavně rozmanitější nabídku aktivit v hodinách tělesné výchovy. Už dnes se zhruba 90 procent základních škol dobrovolně začleňuje do plaveckého výcviku. Zbylých deset procent škol má problém s dostupností plaveckého bazénu a zaplacením dopravy. Tento problém jsme vyřešili, neboť v rozpočtu na rok 2017 je dostatek finančních prostředků, aby žáci mohli absolvovat plavecký výcvik i ve vzdálenějších místech. Navíc ve sportovním investičním programu podporujeme zvýšení kapacit plaveckých bazénů, aby výuka plavání mohla být zajištěna na celém území ČR.

Když se školy rozhodnou zařadit plavání do hodin tělocviku, rodiče to nebude stát ani korunu?

Přesně tak, plavecký výcvik bude součástí vyučování, takže je pochopitelně bezplatný.

Pro univerzity 
290 milionů navíc

U peněz bych ještě ráda zůstala, neboť podle mých informací se vám podařilo vyjednat navýšení prostředků pro vysoké školy. O kolik?

Začínající akademický rok startuje z našeho pohledu i tím, že jsme do vysokých škol již poslali 260 milionů korun. Druhým krokem byl požadavek na 290 milionů korun navíc od příštího roku. V tomto týdnu jsem byla vyslyšena, což znamená, že celá suma, díky níž se rozpočty vysokých škol dostanou na úroveň roku 2013, bude k dispozici od ledna 2017. Od toho si slibuji stabilizaci finanční situace univerzit. Vysoké školy dostanou o 1,29 miliardy korun víc, než kolik v květnu navrhoval ministr financí. Celkově půjde do terciární sféry 21,527 miliardy korun. Díky tomuto narovnání budou univerzity v rámci koeficientu ekonomické náročnosti deset procent hodnocení vázat na kvalitu.

Tím vaše ambice ale asi nekončí, neboť vysoké školy hovoří o trvalém podfinancování.

V rozpočtu pro rok 2018 chci mířit na 18 procent z rozpočtu ministerstva pro vysoké školy. Abychom tento cíl naplnili, potřebujeme získat dvě miliardy korun, proti příštímu roku tedy zhruba 800 milionů korun navíc.