New York, Los Angeles, Chicago. Ve velkých amerických městech se podařilo prolomit platovou nerovnost mezi muži a ženami. Mladé Američanky tam totiž berou až o pětinu více než jejich kolegové. Píše o tom americký deník International Herald Tribune. „Ženy rychleji vystudují a dříve začínají s prací. Proto rychleji dosáhnou vedoucích míst a mají vyšší platy než stejně staří muži,“ tvrdí v listu newyorská právnička Melissa Manfro.

Američanky se rozhodují odložit rodinný život a raději se soustřeďují na kariéru. Stejnou strategii volí i Češky. Zatímco ale vUSAjim to vychází, české ženy jsou na tom hůř: berou mnohem méně než muži. Zvláště v Praze je to patrné. Rozdíly v platech mužů a žen jsou totiž v metropoli stále největší z celého Česka. Zatímco muži zde mají průměrný měsíční plat 31 831 korun, ženy si v metropoli vydělají jen 23 831 korun. Ve zbytku republiky se rozdíly platů mezi pohlavími pohybují v průměru „jen“ kolem pěti tisíc. Odborníci tvrdí, že čím nižší pozice, tím menší rozdíl. Není to však pravidlem. „Já osobně tento rozdíl nevnímám,“ říká Daniela Pulcová z agentury Crest communications.

Vyšší plat, vyšší rozdíl

Podle Petra Pavlíka z Fakulty humanitních studií Karlovy univerzity je logické, že rozdíly jsou v Praze nejvyšší z celé republiky. „Jsou zde nejvyšší platy a nejkvalifikovanější pozice,“ vysvětlil. Klíčové pozice navíc stále v drtivé většině zastávají muži. Když někdy uspěje žena, musí počítat s tím, že to bude za cenu nižšího platu, než kdyby na stejné místo nastoupil muž. „Manažerky berou zhruba o čtvrtinu méně,“ dodal Pavlík. Rozdíl mezi pohlavími se stírá při práci na živnostenský list. „Rozdíly mezi platy jsou totiž zejména v zaměstnaneckém poměru,“ říká Jarmila Johnová z ekologického sdružení Pražské matky.

ROZHOVOR

Společnost tlačí platy žen dolů

Investice do školek a jeslí. Daňové úlevy pro firmy, které zaměstnávají ženy. To by pomohlo, tvrdí expert Petr Pavlík.

V Čechách platí, že čím lepší pracovní pozice, tím větší rozdíl mezi mzdou muže a ženy. Skutečně se ženy, chtějí–li získat řídicí funkci, podbízejí s výší svého platu?

Je to trochu jinak.Unás je typické přisuzovat vinu obětem. Tvrdit, že se ženy podbízejí, znamená říkat, že si samy mohouza své nízké platy. Ve skutečnosti nemohou jinak, než jít s návrhem dolů, protože je k tomu společnost prostě tlačí. Není to nějaká jejich svobodná vůle.

Je to i příčina trendu, kdy stále více žen odkládá své mateřství kvůli kariéře na později?

Ekonomický tlak a možnost dělat kariéru kněmupřispívají. Důležité však také je, že dnes otcové nepřebírají svou část odpovědnosti za rodinu a stát také nepomáhá, jak by měl. Opět to tedy není jen o svobodné volbě žen.

V této souvislosti se hovoří o problému dvojího startu kariéry žen. Nejdříve začnou po škole, pak odcházejí na mateřskou a znovu začínají po dítěti…

To je velký problém.Unás se na ženu po mateřské kouká jako na nepopsaný list. Bere se, že ztratila praxi, zapomněla vzdělání a to prostě není pravda. Zaměstnavatelé mají tendenci ženy po mateřské automaticky podhodnocovat. A to je špatně.

Co lze v této situaci dělat? Může v tom například nějak zasáhnout stát?

Jistě, pokud by například více investoval do školek a jeslí, aby ženám ulehčil. Ale to není jediná cesta. Možné jsou i úlevy na daních pro firmy, které zaměstnají ženy po mateřské, pro firmy s flexibilní pracovní dobou či částečnými úvazky. Stačí se podívat do severských zemí, kde to funguje. Bohužel náš stát pro to nedělá vůbec nic.

Existuje šance, že se trend i u nás vydá americkým směrem?

Možná, ale těžko předvídat. Záleží to na ochotě celé společnosti změnit svůj pohled na nerovnost mužů a žen.