VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Plánovat a kultivovat město potřebuje delší čas než jedno volební období

Praha /ROZHOVOR/ - Architektka Pavla Melková je ředitelkou Sekce detailu města v Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy. Vede Kancelář veřejného prostoru a je asi nejpovolanější osobou v institutu, co se týče vytváření příjemnějších ulic, náměstí a parků.

18.8.2015
SDÍLEJ:

Architekti Pavla Melková a Miroslav Cikán na soutěži Grand Prix architektů. Foto: ČTK

Co má na starosti vaše kancelář?

Cílem naší kanceláře je prosazování a obhajování samotné existence veřejného prostoru v Praze. Pozornost architektů, investorů i správy města se často soustředí spíš na jednotlivé domy a objekty, ale město víc než domy tvoří prostor mezi nimi jako náměstí, ulice, nároží, parky, zkrátka městská krajina. Právě na kvalitě těchto prostranství do velké míry závisí, jak dobře se budou lidé ve městě cítit. Kromě obhajování takzvaných zájmů veřejného prostoru je naším úkolem také pozitivně ovlivňovat jeho podobu. To spočívá zejména v přípravě koncepčních materiálů, návrhů a manuálů, jak veřejný prostor udržovat a zlepšovat.

Na jakých projektech pracujete?

Obecně pracujeme na třech hlavních typech projektů. Na dlouhodobých koncepcích jednotlivých veřejných prostranství větších částí města například náplavek a přilehlého okolí pražských břehů. Dále na koncepcích investičních akcí města, které se aktuálně připravují. Zde jde zejména o revitalizaci ulic a náměstí jako například ulice Vinohradské, Táborské, Klapkovy či Bělehradské. A v neposlední řadě vytváříme návody a metodiky, jako jsou Manuál tvorby veřejných prostranství nebo Koncepce rozvoje veřejných prostranství sídlišť. Všechny tyto dokumenty jsou veřejně přístupné na internetových stránkách institutu.

Proč jste se rozhodla věnovat tomuto oboru?

Zatímco většina vyspělých měst našich západních sousedů má nějaké specializované pracoviště, které se veřejnému prostoru věnuje, v Praze nic takového donedávna neexistovalo. Sama jsem na tento fakt často poukazovala. Když jsem pak dostala příležitost založit Kancelář veřejného prostoru, cítila jsem trochu jako svoji povinnost podílet se na nápravě toho, co jsem dlouhá léta kritizovala. Veřejný prostor, respektive exteriér krajina města je velmi důležité téma. A myslím, že architekti se mu budou věnovat stále více, i když se to na první pohled může jevit méně atraktivní než tvorba solitérních budov. Je to také prostor, přes který může veřejná správa nejvíce ovlivnit a vylepšit kvalitu města.

Která místa v Praze jsou vám jako architektce trnem v oku?

Problematická jsou například různá zbytková místa, takzvaně nijaká, nejčastěji jsou součástí či důsledkem různých dopravních staveb a podobně, kterých je v Praze více, než si běžně uvědomujeme. Z hlediska majetkových vztahů a přístupnosti to vlastně jsou veřejná prostranství, ale nemají žádný charakter a není je ani možné nijak využívat.

Co s tím?

Často by stačilo, aby se na začátku projektu na to myslelo problém už ale začíná v tom, že u těchto staveb většinou vůbec nejsou architekti a urbanisté, projektují je pouze dopravní organizace. Na druhé straně má Praha zvláštní chronický problém, že její významná náměstí, jako je Václavské, Malostranské, Jiřího z Poděbrad, Palachovo a další, jsou v hrozném, nedůstojném stavu a Praha není schopna se odhodlat k jejich revitalizaci. Přitom na úpravu všech proběhly architektonické soutěže a stačilo by už jen je zrealizovat.

Která místa máte naopak v Praze ráda a proč?

Mojí oblíbenou čtvrtí jsou Vinohrady, kde bydlím. Žije se tam přirozeným městským životem, což je mimo jiné dáno tím, že na malém území jsou zde promíchány všechny různé funkce města bydlení, kanceláře, školy, kultura, hospody, parky, malá výroba a podobně. Současně však mám Prahu ráda jako celek. Myslím si, že když se vše posčítá, jde pořád o jedno z nejkrásnějších měst pro život. Trochu mne ale mrzí, že za to vděčíme hlavně našim předkům, že sami ke kvalitám minulosti mnoho nepřidáváme.

Jak se podle vás posunul koncept obyvatelného veřejného prostoru?

Pražané, převážně mladí lidé, se učí žít „na ulici". Jsou informovanější, cestují, čtou, více si uvědomují, co všechno jim může prostor města nabídnout, pokud do něj investují svoji energii. A z hlediska vybavení prostoru k tomu někdy stačí velmi málo. Například jednou z nejpříjemnějších součástí veřejného prostoru New Yorku, ale třeba i Paříže je velké množství volně rozmístěných stolků a židlí ať už na náměstích, v parcích, ale třeba i na jakémkoliv malém rozšíření ulice, které město oživují víc než jakýkoliv jiný zásah.

Funguje to v praxi?

Podmínkou je, že se o ně vždy nějaká místní komunita stará. Uklízí kolem nich a večer je sklízí, aby je nikdo neukradl nebo nezničil. Inspirováni tímto přístupem chystáme podobný program i u nás. Pracovně ho nazýváme Městské židle. Chceme vytipovat několik pilotních míst, pokusit se najít místní partnery, kteří by o mobiliář pečovali, a tento typ nábytku zde na náklady města rozmístit.

Jak se dá sladit soukromý a veřejný prostor?

Ideálně by se měly navzájem vylepšovat a pomáhat si. Tam, kde to je možné a žádoucí. Vymezují důležitou hierarchii a dynamiku městského prostoru od veřejného (ulice) přes poloveřejné (například předzahrádka) až po intimní (byt). Na městě je zajímavé právě napětí a kontrast mezi veřejným a soukromým, proto také lidé chtějí ve městě žít užívat si obojího.

Jde to ještě jinak?

Zajímavá jsou také veřejně přístupná soukromá prostranství. Nejčastěji jde o soukromý pozemek nové stavby, na kterém investor po dohodě s městem vybuduje na své náklady kvalitní prostranství a zpřístupní ho veřejnosti. Pokud je projekt kvalitní, přináší profit všem stranám.

Liší se řešení ulic v Praze v centru, na sídlišti a na okraji?

Myslím, že všichni máme zkušenost s tím, že městské prostředí v centru na nás působí kompaktněji a přirozeněji. To je dáno zejména původní urbanistickou strukturou ulice, která už způsobem, jakým je vymezena domy, vytváří ideální základ pro přívětivé veřejné prostranství přiměřené, tedy ne příliš velké odstupy domů, partery s obchody a službami navazující přímo na ulici apod. Na sídlištích je problém především v tom, že tam ulice v pravém slova smyslu v podstatě nejsou. Domy jsou příliš daleko od sebe, nevytvářejí intimní prostředí a jejich partery většinou nejsou využívány jako obchody, restaurace či kulturní prostory.

Máte na to nějaký recept?

Dnes jsme bohužel v situaci, kdy klasickou příjemnou ulici, jako je třeba na Vinohradech, nelze kvůli řadě požadavků například na oslunění či hluk vůbec postavit. Řešení mohly přinést nové Pražské stavební předpisy, těm však Ministerstvo pro místní rozvoj z nejasných důvodů pozastavilo platnost. Je to velmi nešťastný spor, na který doplácí hlavně samo město.

Máte nějakou vizi, spíše v delším horizontu, co by se v Praze mohlo opravdu radikálně změnit?

Vizi zlepšování kvality veřejného prostoru jsme definovali v dokumentu Strategie rozvoje veřejných prostranství hlavního města Prahy, jenž obsahuje jak cílovou vizi v delším horizontu, tak velmi konkrétní kroky k jejímu postupnému naplňování, které je možné zahájit hned. Podstatné ale bude, do jaké míry se jí chopí politická reprezentace.

Tedy tomu můžou i zabránit?

Řada úspěšně začatých projektů není v Čechách dokončena pouze na základě politické řevnivosti nová garnitura po volbách často jen z principu likviduje kvalitní práci svých předchůdců namísto, aby v ní pokračovala. Přitom právě projekty kultivace a tvorby prostoru města potřebují delší čas než jedno volební období. Přála bych si, aby zdejší politici začali být jaksi noblesnější, velkorysejší a také zodpovědnější, aby měli nadhled a pochopili, že některé hodnoty jsou nadčasové a stojí nad politikařením. A aby to společnost rozpoznala a dokázala takové politiky ocenit.

Autor: Pavla Janoušková Mgr.

18.8.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Sledování výsledků parlamentních voleb ve štábu ANO, 21. října v Praze. Brabec
56

Jednání za hnutí ANO povedou Babiš, Faltýnek i Brabec

Zástupci TOP 09 sledují výsledky sněmovních voleb. 21.10.2017
31

Schwarzenberg: Lidé očividně raději slyší sliby než pevní postoje

Přibývá krádeží drahých kol na objednávku, potvrdily pojišťovny

Hodnota ukradených kol klientů pojišťoven v Česku v letošním roce vzrostla. Častěji se kradou dražší, předem vytipované bicykly, na něž se soustředí organizované skupiny zlodějů, vyplývá z ankety ČTK mezi tuzemskými pojišťovnami.

Praha volí jinak než zbytek země. Potvrdí se to i letos?

Obyvatelé hlavního města v minulosti hlasovali výrazně „pravicověji“ než lidé z ostatních regionů. Očekává se to i tentokrát, jak potvrdila také naše předvolební sonda. Praha je tradiční baštou pravice a liberálně orientovaných stran. Minulé parlamentní volby v roce 2013 opanovala v hlavním městě TOP 09. Hlasovalo pro ni přes 23 procent voličů, zatímco na celostátní úrovni jen 12, což stačilo na republikové čtvrté místo.

AKTUALIZOVÁNO

Letošní volby do Sněmovny nejsou podle Zemana zásadní ani zlomové

Letošní volby do Sněmovny nejsou zásadní ani zlomové, to je jen reklamní kampaň, řekl dnes prezident Miloš Zeman novinářům po odevzdání hlasu v základní škole v pražských Stodůlkách. Zopakoval, že sestavením vlády pověří vítěze voleb. Svůj hlas dal zřejmě Straně práv občanů (SPO), kterou před lety zakládal a která dřív nesla jeho jméno ve svém názvu. Zemana do volební místnosti doprovodila jeho manželka Ivana.

V televizi zabodoval Bartoš, Babiš působil unaveně, hodnotí experti

Specialisté na politickou komunikaci ocenili po čtvrtečních předvolebních debatách v České televizi (ČT) a na Nově především výkon šéfa Pirátů Ivana Bartoše, Babiš působil unaveně.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení